Mezinárodní organizace

OSN (Organizace spojených národů) vznikla v roce 1945 v San Francisku s jediným cílem - udržovat světový mír a bezpečnost. Má sídlo v New Yorku a sdružuje 193 členů, kteří spolu komunikují v 6 oficiálních jazycích.

Hlavním orgánem je Valné shromáždění, kde mají všechny země stejný hlas. Rada bezpečnosti má ale největší moc - 5 stálých členů (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie) může vetovat jakékoli důležité rozhodnutí. Generálním tajemníkem je Antonio Guterres.

OSN má pod sebou spoustu dalších organizací jako WHO (zdravotnictví), UNESCO (kultura a vzdělávání) nebo Světovou banku (boj s chudobou). Modré přilby jsou mírové síly OSN, které zasahují v konfliktních oblastech.

Tip k testu: Zapamatuj si, že OSN má 193 členů a 5 stálých členů Rady bezpečnosti s právem veta.

EU (Evropská unie) vznikla v roce 1993 na základě Maastrichtské smlouvy a dnes má 27 členů. Česko vstoupilo 1. května 2004. Hlavními orgány jsou Evropská rada (vrcholné jednání), Evropský parlament (705 poslanců) a Soudní dvůr EU.

NATO je vojenské seskupení 32 států založené v roce 1949 kvůli obraně proti komunismu. Sídlí v Bruselu a jeho generálním tajemníkem je Jens Stoltenberg. První vrchní velitel byl generál Eisenhower.

Etika a morálka

Etika a morálka se často pletou, ale mají důležitý rozdíl. Morálka je tvoje osobní soustava hodnot - co považuješ za správné nebo špatné podle svědomí. Etika je filozofická disciplína, která morálku studuje a snaží se najít obecná pravidla.

Svědomí je ten "vnitřní hlas", který ti říká, jestli něco děláš správně. Sokrates tomu říkal "daimonion" - božský hlas v nás. Když jednáš podle svědomí, jednáš morálně. Když ne, jednáš nemorálně $ne amorálně - to znamená, že morálka vůbec neexistuje$.

Zlaté pravidlo zná každý: "Nečiň druhým to, co nechceš, aby činili tobě." Aristoteles založil systematickou etiku v díle Etika Níkomachova, kde rozlišoval ctnosti (dobré vlastnosti jako statečnost, moudrost) a neřesti (špatné jako pýcha, závist).

Zajímavost: Kant říkal, že máme v sobě "mravní zákon", který nás nutí jednat ze smyslu pro povinnost, ne jen proto, že se nám to hodí.

Dobro a zlo jsou základní etické kategorie. Dobro je to, co je v souladu se svědomím a prospívá lidem. Zlo vzniká buď jako nedostatek dobra, nebo jako vědomé rozhodnutí jednat špatně - což předpokládá svobodnou volbu.

Indická náboženství

Hinduismus je nejstarší světové náboženství, které vzniklo před 4000 lety příchodem Árjů do Indie. Základem je kastovní systém - společenské rozdělení na brahmány (kněží), kšatrijové (válečníci), vajšijové (obchodníci) a šúdrové (služebníci). Mimo kasty stojí nedotknutelní.

Hinduisté věří v karman - zákon příčiny a následku, kdy tvoje činy ovlivňují další život. Samsára je koloběh znovuzrozování a cílem je mokša - vysvobození a splynutí s brahmanem (světový duch). Hlavní bohové jsou Brahma (stvořitel), Višnu (ochránce) a Šiva (ničitel).

Buddhismus založil Siddhárta Gautama $Buddha = "probuzený"$ v 6. století př. n. l. Učil čtyřem vznešeným pravdám: 1) život je utrpení, 2) příčinou je žádostivost, 3) lze ji odstranit, 4) cestou je osmidílná stezka (správné myšlení, mluvení, jednání atd.).

Klíčový rozdíl: Hinduismus přijímá kasty a duši (átman), buddhismus obojí odmítá a hlásá anátman (bez duše).

Buddhismus se rozdělil na hínaján (malý vůz) v jihovýchodní Asii a mahajánu (velký vůz) ve východní Asii. Buddha učil lidovým jazykem bez rozdílu kastovních rozdílů, což bylo revoluční.

Čínská filozofie a náboženství

Konfucianismus založil Konfucius $Kchung-fu-c$ v 6.-5. století př. n. l. jako praktickou etiku pro stabilní společnost. Zdůrazňoval úctu ke starším, poslušnost vůči autoritě a harmonie ve společnosti. Není to náboženství, ale životní filozofie zaměřená na správné chování.

Taoismus učí o tao - "cestě" nebo kosmickém principu, který řídí veškeré dění. Zakladatel Lao-c psal o wu-wej - jednání bez násilí, přirozeném plynutí s rhythmem života. Svět je neustálá změna mezi jin (ženský, pasivní, tma) a jang (mužský, aktivní, světlo).

I-ting (Kniha proměn) je jeden z nejstarších čínských textů s 8 trigramy - kombinacemi čar, které předpovídají budoucnost. Neokonfucianismus ve středověku spojil konfucianismus s taoismem a buddhismem.

Pamatuj si: Konfucianismus = společenský řád, taoismus = harmonie s přírodou, buddhismus = osvobození od utrpení.

Čínská filozofie vznikala v období "jara a podzimu" $8.-5. století př. n. l.$, kdy v zemi vládl chaos a války. Filozofové hledali způsoby, jak obnovit mír a stabilitu. Proto je čínské myšlení praktické a zaměřené na společnost, ne na abstraktní teorie.

Monoteistická náboženství

Judaismus je nejstarší monoteistické náboženství, které vzniklo před 4000 lety. Abraham, Izák a Jákob jsou praotci židovského národa. Mojžíš obdržel na hoře Sinaj desatero přikázání a Tóru - zákon, který dodnes dodržují.

Židé se dělí na ortodoxní (dodržují všechny předpisy) a neortodoxní (liberálnější). Hlavní svátky jsou šabat (den odpočinku), pesach (exodus z Egypta) a jom kipur (den smíření). Symboly jsou menora a Davidova hvězda.

Křesťanství založil Ježíš Kristus, jehož učení zaznamenali apoštolové v Novém zákoně. Křesťané věří v Trojici (Otec, Syn, Duch svatý) a v lásku k Bohu i lidem. Hlavní svátky jsou Vánoce (narození) a Velikonoce (ukřižování a vzkříšení).

Historický zlom: Císař Konstantin vydal v roce 313 Edikt milánský, který legalizoval křesťanství v římské říši.

Křesťanství se rozdělilo na římskokatolické (papež v Římě), řeckokatolické (patriarchové) a protestantské (reformace od 16. století). Islám založil Muhammad v 7. století, když obdržel Korán od archanděla Gabriela. Pět pilířů islámu jsou: víra, modlitba, almužna, půst a pouť do Mekky.

Psychologie - základy

Psychologie prošla dlouhým vývojem od starověkých čtyř temperamentů (sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik) podle Hippokrata a Galéna až po moderní vědecké směry. Aristoteles a Platón položili základy zkoumání duše a rozumu.

Ve středověku se psychologie mísila s teologií. Skutečný rozvoj začal v 19. století, kdy Wilhelm Wundt založil první psychologickou laboratoř v Lipsku (1879). To se považuje za začátek vědecké psychologie.

Hlavní směry moderní psychologie: Behaviorismus (Watson, Pavlov) studuje pouze pozorovatelné chování, psychoanalýza (Freud) zkoumá nevědomí a dětství, kognitivní psychologie se zabývá myšlením a poznáváním.

Freudovo dělení psychiky: Id (pudové touhy), ego (rozum), super-ego (svědomí a morálka).

Humanistická psychologie (Maslow, Rogers) zdůrazňuje lidský potenciál a seberealizaci. Transpersonální psychologie (Grof) překračuje hranice individuální psychiky. Logoterapie (Frankl) hledá smysl života.

Psychické jevy a procesy

Psychické jevy se dělí na tři základní kategorie, které musíš umět rozlišovat. Psychické procesy jsou dočasné - jako myšlení, vnímání, paměť nebo emoce. Právě teď když čteš, používáš pozornost a paměť.

Psychické stavy trvají určitou dobu - můžou to být minuty nebo hodiny. Patří sem nálady, emocionální stavy, stavy únavy nebo bdělosti. Když máš stres z testu, je to psychický stav.

Psychické vlastnosti jsou trvalé charakteristiky tvé osobnosti. Zahrnují temperament (co máš od narození), charakter (co sis vybudoval), schopnosti a dovednosti. Také tvoje postoje, zájmy a návyky.

Tip pro rozlišování: Proces = právě teď, stav = dnes celé odpoledne, vlastnost = pořád dokola.

Poznávací procesy (vnímání, myšlení, paměť) ti pomáhají rozumět světu. Motivační procesy (potřeby, motivy) tě nutí k jednání. Emocionální procesy (city, nálady) zbarvují tvoje prožívání. Všechno se navzájem ovlivňuje a tvoří tvou jedinečnou osobnost.

Antická filozofie

Předsókratovští filozofové $6.-5. století př. n. l.$ hledali arché - základní princip všeho. Thalés říkal, že je to voda, Anaximandros apeiron (bezmezno), Anaximenés vzduch. Hérakleitos učil, že vše je v neustálém pohybu - "panta rei" (vše plyne).

Pythagorás objevil, že čísla jsou základem reality. Démokritos přišel s teorií atomů - nedělitelných částic, ze kterých se skládá vše. Parmenidés naopak tvrdil, že pohyb je iluze a skutečnost je neměnná.

Sókratés změnil filozofii tím, že se zaměřil na etiku a poznání sebe sama. Říkal "Vím, že nic nevím" a používal maieutiku - metodu, kdy otázkami pomáhal lidem najít pravdu v sobě. Věřil ve svého daimonia - vnitřní hlas svědomí.

Sókratova metoda funguje dodnes - místo dávání odpovědí kladeš správné otázky.

Platón založil Akademii a učil o světě idejí - dokonalých vzorech všeho, co existuje. Aristotelés byl realističtější - založil Lykeion a systematizoval všechny oblasti poznání. Jeho logika a etika ovlivňují myšlení dodnes.

Sofisté (Prótagorás, Gorgiás) učili rétoriku za peníze a tvrdili, že "člověk je mírou všech věcí" - pravda je relativní.

Středověká filozofie

Patristika $1.-8. století$ spojovala křesťanství s antickou filozofií. Církevní otcové jako Tertullianus obhajovali křesťanství proti pohanům (apologetika). Augustin z Hippa byl nejdůležitější - říkal "Rozuměj, abys věřil, věř, abys rozuměl".

Augustin vytvořil křesťanskou teorii poznání - Bůh je zdrojem všeho vědění. Učil o predestinaci (předurčení k spáse), creatio ex nihilo (stvoření z ničeho) a že čas vznikl se světem. Zlo není substance, ale nedostatek dobra.

Scholastika $9.-15. století$ používala Aristotelovu logiku k obhajobě křesťanského učení. Největší scholastik Tomáš Akvinský dokázal pět cest existence Boha a spojil víru s rozumem.

Augustinova inovace: Čas není věčný - vznikl současně se stvořením světa.

Heretici (manichiejci, gnostikové) učili jiné verze křesťanství, které církev odsoudila. Koncily (zejména v Nikáji) stanovily dogmata - nezměnitelná učení o Trojici a vtělení Krista.

Středověká filozofie nebyla "temný věk" - naopak systematizovala antické poznání a připravila půdu pro renesanci. Univerzity vznikly ze scholastických škol.

Renesance a humanismus

Renesance $14.-16. století$ znamená "znovuzrození" - návrat k antickým ideálům a důraz na člověka jako střed světa. Začala v severní Itálii, zejména ve Florencii, kde bohaté rodiny jako Mediciové podporovali umění a vědy.

Humanismus zdůrazňoval lidskou důstojnost, vzdělání a individualitu. Francesco Petrarca objevoval antické rukopisy, Erasmus Rotterdamský psal satiricky o společnosti. Dante Alighieri vytvořil v Božské komedii celý vesmír od pekla přes očistec k ráji.

Vědecká revoluce změnila pohled na svět. Mikuláš Koperník dokázal heliocentrismus - Země obíhá kolem Slunce. Galileo Galilei to potvrdil dalekohledem. Giordano Bruno šel ještě dál - vesmír je nekonečný a plný života.

Zlom v myšlení: Z teocentrického (Bůh ve středu) na antropocentrické (člověk ve středu) vidění světa.

Politická filozofie se také proměnila. Niccolò Machiavelli v Panovníkovi učil, že účel světí prostředky - panovník musí být lstivý jako liška a silný jako lev. Thomas More naopak popsal ideální Utopii bez soukromého vlastnictví.

Francis Bacon založil experimentální metodu vědy a indukci - od pozorování k obecným zákonům.