Děj básne Havran
Příběh začíná o půlnoci, kdy unavený muž čte knihy a snaží se zapomenout na bolest ze ztráty Lenory. Náhle zaslechne klepání na dveře - nejdřív se lekne, pak si myslí, že je to návštěva.
Když otevře dveře, nikdo tam není. Napětí se stupňuje - hrdina si myslí, že to byla Lenora, volá její jméno do noci. Pak se ozve hlasitější klepání u okna a do pokoje vletí černý havran, který si sedne na sochu Pallady.
Muž se nejdřív baví tím, že havran umí mluvit, ale postupně ho děsí, že na všechny otázky dostává stejnou odpověď: "nevermore" (už víckrát ne). Když se ptá, zda zapomene na Lenoru nebo se s ní setká v ráji, havran odpovídá stále stejně.
Báseň končí beznadějně - havran zůstává na soše a pozoruje zoufalého hrdinu, který se utápí v žalu. Tahle koncovka dokonale ilustruje románskou fascinaci smrtí a lidským utrpením.
Pro maturitu: Všímej si, jak se postupně mění hrdinovy emoce - od zvědavosti přes pobavení až po zoufalství a hrůzu.