Sofokles a antické drama
Sofokles nebyl jen obyčejný dramatik - byl to génius, který změnil celé divadlo. Přidal do her třetího herce, což umožnilo mnohem složitější zápletky a napínavější situace. Z jeho 123 tragédií se jich dochovalo jen sedm, ale ty patří mezi nejlepší, co kdy bylo napsáno.
Zavedl pojem deus ex machina - "bůh ze stroje". To bylo řešení, kdy se v bezvýchodné situaci zčistajasna objevil bůh a všechno vyřešil. Dnes tímto termínem označujeme jakékoli nečekané řešení, které nevyplývá logicky z děje.
Sofokles dodržoval tři jednoty: jednotu času (děj během 24 hodin), místa (vše se odehrává před palácem) a děje (jeden souvislý příběh). Tyhle zásady pak ovlivnily evropské drama na staletí dopředu.
💡 Tip: Vzpomeň si na moderní filmy - i dnes najdeš prvky jako "deus ex machina" nebo dodržování jednot času a místa!
Struktura antické tragédie
Každá antická tragédie měla přesnou strukturu, kterou stanovil Aristoteles. Expozice představí situaci - v Thébách řádí mor a lidé hledají pomoc u krále Oidipa. Kolize přinese první střet, když věštec Teiresías obviní samotného Oidipa z vraždy.
Krize nastane, když se Iokasté snaží Oidipa uklidnit, ale jen ho tím víc znepokojí. Peripetie je náhlý obrat - příchod posla s oznámením o smrti Oidipova adoptivního otce. Katastrofa přinese odhalení pravdy a Oidipovo sebetrestání.
Důležitou roli hrál chór, který představoval veřejné mínění a komentoval děj. Tragédie se měla podílet na formování morálních zásad obyvatel a přinášet katarzi - očištění prostřednictvím soucitu a strachu.
Celé drama pracuje jako detektivka - postupně se odkrývá minulost a pravda, kterou nikdo nechce slyšet.