Příběh Divoké Báry
Bára žije s otcem Jakubem, obecním pastýřem, v obci Vesce. Lidé ji považují za divou, protože je silná, opálená a nebojácná - prostě jiná než ostatní dívky. Věří, že ji v kolébce vyměnila Polednice, a přisuzují jí nadpřirozené schopnosti.
Bářinými nejlepšími přáteli jsou Eliška (neteř faráře) a slabý Josífek. Když se Eliška vrátí z Prahy jako dospělá žena, svěří se Báře, že miluje lékaře Hynka, ale teta jí chce domluvit sňatek se správcem. Bára se rozhodne přítelkyni pomoct - převlékne se za strašidlo a vyděsí lekavého správce.
Za tento čin ji zavřou na noc do kostnice jako trest. Tam ji ale vysvobodí tajemný myslivec, který se jí už dlouho dvořil z dálky. Vyzná jí lásku a vezme si ji. Eliška mezitím zdědí majetek od tety a může si vzít svého lékaře. Josífek, který byl do Báry zamilovaný, se stane knězem.
Hlavní pointa: Povídka ukazuje, že být jiný není špatné - Bára si nakonec vydobije štěstí právě proto, že zůstala sama sebou!