Život a dílo Boženy Němcové

Božena Němcová se narodila ve Vídni, přesné datum je nejasné (dnes víme, že se pravděpodobně narodila o 3 roky dříve, než se traduje). Dětství prožila v Ratibořicích s babičkou Magdalenou Novotnou, která se později stala předlohou pro její nejslavnější dílo.

V pouhých 17 letech se provdala za Josefa Němce, vlastence a finančního úředníka. Jejich manželství však nebylo šťastné - oba byli naprosto rozdílní a nerozuměli si. Kvůli manželovu povolání se často stěhovali (Praha, Chodsko, Litomyšl, Slovensko, Uhry). Měli spolu čtyři děti, ale rodina často trpěla bídou.

💡 Zajímavost: Němcová celý život hledala opravdovou lásku a pochopení. V jejích dopisech najdeme mnoho informací o jejím osobním životě, zatímco v jejích dílech vidíme, jak chtěla, aby život vypadal.

Tragická smrt syna Hynka ji uvrhla do hluboké deprese. Právě v tomto období začala psát "Babičku" jako útěk do bezstarostného dětství. Zemřela pravděpodobně na rakovinu dělohy nebo děložního čípku.

Počátky realismu v české literatuře

Realismus se v české literatuře prosazoval postupně - Havlíček a Němcová stojí na přechodu mezi romantismem a realismem. V jejich dílech se sice objevují ještě romantické rysy, ale už převažuje snaha o věrné vykreslení reality.

U Havlíčka jsou problémy a konflikty ve společnosti přímo pojmenovány, zatímco u Němcové jsou problémy pouze zobrazeny a následně harmonicky vyřešeny. Toto období ovlivnil i Bachův absolutismus v 50. letech, který utlumil český politický i kulturní život.

V 60. letech nastal opět politický a kulturní rozkvět (Národní listy, české časopisy, Sokol, stavba Národního divadla). Vznikl almanach Máj kolem Nerudy a Hálka, kam přispěla i Němcová. Spisovatelé této generace se hlásili k odkazu K. H. Máchy, chtěli bořit konvence a povznést českou literaturu.

Rozbor díla Babička

"Babička" nemá souvislou dějovou linii - líčí poslední léta života babičky na Starém bělidle, kde se stará o vnoučata Barunku, Adélku, Jana a Viléma. Babička se ke své dceři Terezce přistěhovala z vesnice, všichni se na ni velmi těšili.

Babička se stává dětem vzorem, vychovává je, učí je starým zvykům a tradicím. Rodina se postupně seznamuje s dalšími postavami - kněžnou a její schovankou Hortensií, Viktorkou (dívkou, kterou zmámil voják a ona zešílela), mlynářovou rodinou a dalšími.

Román končí smrtí babičky, kdy si pro ni přijde "nebožtík Jiří" a ona pokojně odchází. Dílo obsahuje jak realistické rysy (zachycení venkovského života, zvyků, tradic), tak romantické prvky (únik do vzpomínek, idealizace vztahů, postava Viktorky).