Anarchističtí buřiči - rebeli přelomu století

Představ si skupinu mladých spisovatelů, kteří se rozhodli žít úplně jinak než ostatní. Anarchističtí buřiči z počátku 20. století odmítali všechny autority a žili bohémským životem plným svobody.

Tito rebeli prosazovali absolutní svobodu jednotlivce a nebáli se bojovat proti systému - každý sám za sebe, bez organizace. Jejich tvorba vycházela z osobních prožitků, takže jejich texty byly autentické a drsné.

S. K. Neumann založil časopis Nový kult, kde mohli anarchisté publikovat své díla. Mezi nejznámější představitele patří Fráňa Šrámek, František Gellner, Viktor Dyk a Karel Toman.

Tip: Pamatuj si, že anarchisté psali o tom, co opravdu žili - jejich bohémský životní styl se přímo promítal do jejich děl.

Fráňa Šrámek dvakrát seděl ve vězení za své protivládní názory a byl raněn v první světové válce. Napsal sbírky "Života bído, přec tě mám rád" a "Modrý a rudý" - modrá barva symbolizovala vojenské uniformy, rudá anarchisty.

Karel Toman (vlastně Antonín Bernášek) byl typický pražský bohém, který práva nedokončil a živil se různě. Jeho sbírka "Měsíce" vyšla až v roce 1918.

František Gellner strávil šest let v Paříži, kde se živil kreslením karikatur. Psal s ironií a sarkasmem ve sbírkách "Po nás ať přijde potopa" a "Radosti života". V roce 1914 odešel na frontu a už se nevrátil.

Viktor Dyk byl nejuniverzálnější - psal poezii, prózu i divadelní hry. Jeho nejslavnější dílo "Krysař" vypráví příběh muže, který pomocí kouzelné píšťaly odvede obyvatele města do záhuby poté, co se mu zabije milovaná Agnes.