Metody oddělování složek směsí
Představ si, že máš směs rýže s fazolemi - jak je od sebe oddělíš? Jednoduše je přebiráš rukou! To je třídění, kdy využíváš rozdíly ve vzhledu, barvě nebo tvaru.
Když necháš bahnitou vodu v klidu stát, špína se usadí na dně. Tomu říkáme sedimentace nebo usazování. Funguje proto, že různé částice mají rozdílnou hustotu.
Destilace využívá fakt, že každá látka má jiný bod varu. Tak se vyrábí parfém nebo čistí benzín - jednoduše necháš odpařit to, co chceš oddělit.
Tip: Většina těchto metod funguje na principu, že každá látka má jiné vlastnosti - hustotu, bod varu, rozpustnost nebo velikost částic.
Při filtraci používáš něco jako síto - propustíš kapalinu, ale zadržíš pevné částice. Děláš to třeba při vaření čaje přes čajové sítko.
Krystalizace ti pomůže získat pevnou látku z roztoku - třeba když necháš odpařit trochu mořské vody a zůstane ti sůl. Odpařování funguje podobně, jen zahříváš roztok rychleji.
Extrakce (nebo vyluhování) využívá toho, že se různé látky rozpouštějí různě dobře - tak vzniká káva nebo čaj. Chromatografie pak dokáže rozdělit i velmi podobné látky podle toho, jak se váží na speciální materiály.