Struktura buněk
Prokaryotické buňky mají několik základních částí. Cytoplazmatická membrána (biomembrána) ohraničuje celou buňku a kontroluje, co do buňky vstoupí a co ji opustí. Nad ní se nachází buněčná stěna, která funguje jako ochranný pevný obal a chrání buňku před poškozením. Je dobře propustná pro většinu látek.
Uvnitř prokaryotické buňky najdeme základní cytoplazmu - vodnatou hmotu tvořenou bílkovinami a vodou, ve které probíhají buněčné procesy. Důležitou součástí jsou také ribozomy, kde vznikají bílkoviny.
Eukaryotická buňka je mnohem složitější než prokaryotická. Tento typ mají rostliny, houby a živočichové (tedy i my!). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že biomembrána se nenachází jen na povrchu, ale ohraničuje i různé vnitřní struktury, především jádro.
🔬 Pro zapamatování: Slovo "eukaryotický" pochází z řeckého "eu" (pravý) a "karyon" (jádro) - tedy "s pravým jádrem", zatímco "prokaryotický" znamená "před jádrem".
Stejně jako u prokaryot, i eukaryotická buňka má na povrchu cytoplazmatickou membránu. Tato tenká vrstva slouží jako "vrátný" - kontroluje, co do buňky vstoupí a co ji opustí. Díky ní buňka komunikuje s okolním prostředím a udržuje si vnitřní stabilitu.