Vznik vesmíru a Slunce

Představ si, že celý vesmír byl kdysi natlačený do prostoru menšího než špendlíková hlavička - to je Velký třesk. Stalo se to před 13,8 miliardami let a čas tehdy ještě ani neexistoval.

Vesmír je organizovaný jako ruské matrjošky - supergalaxie obsahují kupy galaxií, ty zase obsahují galaxie jako naši Mléčnou dráhu, která má průměr 100 000 světelných let. V jejím středu se skrývá černá díra čtyřmiliónkrát hmotnější než Slunce.

Slunce vzniklo před 4,6 miliardami let a je to naše nejbližší hvězda. Obsahuje 99% hmoty celé sluneční soustavy a skládá se ze 73% vodíku a 25% helia. Jeho atmosféra má tři vrstvy: fotosféru (viditelný povrch), chromosféru a koronu, ze které vychází sluneční vítr.

Tip: Sluneční skvrny jsou vlastně chladnější oblasti na povrchu Slunce - vypadají tmavě jen proto, že okolí je ještě žhavější!

Planety sluneční soustavy

Dlouho se lidé domnívali, že se všechno točí kolem Země (geocentrismus). Až Koperník přišel s heliocentrickou teorií - že je Slunce středem a my se kolem něj točíme.

Naše sluneční soustava má osm planet. Merkur je nejmenší a nejbližší ke Slunci, jeden den tam trvá 88 pozemských dní. Venuše je naše "sesterská planeta", protože je nám velmi podobná.

Mars poznáš podle načervenalé barvy a ledových čepiček na pólech. Jupiter je největší planeta a plynný obr složený z vodíku a helia. Saturn má krásné prstence z ledových částic a přes 80 měsíců.

Zajímavost: Uran je nejchladnější těleso v sluneční soustavě s teplotou -224°C, zatímco Neptun dokončil svůj první úplný oběh kolem Slunce od svého objevení až v roce 2011!

Vzdálené planety a vesmírný průzkum

Uran je třetí největší planeta a jeho modrá barva pochází od methanu v atmosféře. Otočí se kolem Slunce za 84 pozemských let a má 25-30 měsíců.

Neptun je od Slunce vzdálen 4,5 miliardy kilometrů a jeho oběh trvá 165 let. Má 16 měsíců, z nichž největší Triton se točí opačným směrem než ostatní. Pluto už není považováno za planetu - od roku 2006 je to trpasličí planeta.

Vesmírný průzkum začal v roce 1957 družicí Sputnik. Jurij Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru (1961), Neil Armstrong prvním na Měsíci (1969) a Vladimír Remek prvním Čechoslovákem ve vesmíru (1978).

Fun fact: Před Gagarinem byl ve vesmíru pes Lajka - vypustili ji měsíc po Sputniku!

Pohyby Země

Země není v klidu - neustále se pohybuje hned několika způsoby. Rotace kolem své osy trvá 23 hodin a 56 minut a způsobuje střídání dne a noci. Zemská osa je skloněná o 23,4° a Země se točí od západu k východu.

Oběh kolem Slunce trvá 365,25 dne a způsobuje roční období. Země obíhá po eliptické dráhe - v lednu je nejblíž Slunci (perihélium), v červenci nejdál (afélium).

Precesní pohyb je pomaly kroužení zemské osy, které trvá 25 772 let. Nutace je chvění osy každých 18,6 roku. Tyto pohyby ovlivňují dlouhodobé klimatické změny.

Paradox: V zimě jsme Slunci nejblíž! Roční období způsobuje sklon zemské osy, ne vzdálenost od Slunce.

Roční období a slunovraty

Během jarní rovnodennosti $20.-21. března$ dopadají sluneční paprsky kolmo na rovník. Den a noc jsou všude stejně dlouhé - 12 hodin.

V době letního slunovratu $20.-21. června$ paprsky dopadají kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli je nejdelší den a začíná léto. V oblasti kolem severního pólu je polární den - slunce nezapadá.

Podzimní rovnodennost $22.-23. září$ je podobná jarní - den a noc jsou stejně dlouhé. Zimní slunovrat $21.-22. prosince$ znamená nejkratší den na severní polokouli a začátek zimy.

Časová pásma jsou rozdělená po 15° zeměpisné délky, což odpovídá jedné hodině rozdílu. Celkem jich je 24.

Tip na zkoušku: Zapamatuj si, že při letním slunovratu svítí slunce kolmo na obratník Raka, při zimním na obratník Kozoroha!

Měsíc a jeho vlivy

Měsíc vznikl po srážce Země s jinou planetou. Má nerovný povrch plný kráterů a "moře" (která nejsou vodní, ale mají jiné geologické stáří než okolní pevnina).

Měsíc má vázanou rotaci - vidíme stále jen jednu jeho stranu. Má dva základní jevy: nov (není osvětlený) a úplněk (plně osvětlený).

Zatmění Měsíce nastává, když je pořadí Slunce-Země-Měsíc. Zatmění Slunce zase při pořadí Slunce-Měsíc-Země. Úplné zatmění slunce je vzácné - na jednom místě nastává jen jednou za 360 let.

Slapové jevy způsobují příliv a odliv. Největší příliv (až 16 metrů) je v zálivu Fundy v Kanadě. Barycentrum je společné těžiště systému Země-Měsíc, které leží 1700 km pod zemským povrchem.

Wow moment: Měsíc ovlivňuje nejen oceány, ale i zemskou kůru - ta se zvedá až o 50 cm!

Kartografie a mapování

Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz Země, zatímco glóbus je trojrozměrný a téměř nezkresleně zobrazuje náš planet.

Zeměpisné souřadnice fungují jako adresa každého místa na Zemi. Zeměpisná šířka je úhel od rovníku k danému bodu, zeměpisná délka je úhel od nultého poledníku (Greenwich).

Vznik mapy má čtyři fáze: vytvoření trigonometrické sítě, topografické práce (terénní měření), kartografické práce (kreslení) a reprodukční práce (tisk).

Existují tři základní kartografická zobrazení: azimutální (na rovinu), válcová (na válec) a kuželová (na kužel). Každé má jiné výhody a zkreslení.

Pro praxi: GPS v mobilu používá zeměpisné souřadnice - když se ztratíš, stačí je někomu poslat!