Vesmír je nekonečně fascinující místo, které vzniklo před téměř 14...
Vesmír a kartografie: Prozkoumání Zeměpisu ve Vesmíru





















Vznik vesmíru a Slunce
Představ si, že celý vesmír byl kdysi natlačený do prostoru menšího než špendlíková hlavička - to je Velký třesk. Stalo se to před 13,8 miliardami let a čas tehdy ještě ani neexistoval.
Vesmír je organizovaný jako ruské matrjošky - supergalaxie obsahují kupy galaxií, ty zase obsahují galaxie jako naši Mléčnou dráhu, která má průměr 100 000 světelných let. V jejím středu se skrývá černá díra čtyřmiliónkrát hmotnější než Slunce.
Slunce vzniklo před 4,6 miliardami let a je to naše nejbližší hvězda. Obsahuje 99% hmoty celé sluneční soustavy a skládá se ze 73% vodíku a 25% helia. Jeho atmosféra má tři vrstvy: fotosféru (viditelný povrch), chromosféru a koronu, ze které vychází sluneční vítr.
Tip: Sluneční skvrny jsou vlastně chladnější oblasti na povrchu Slunce - vypadají tmavě jen proto, že okolí je ještě žhavější!

Planety sluneční soustavy
Dlouho se lidé domnívali, že se všechno točí kolem Země (geocentrismus). Až Koperník přišel s heliocentrickou teorií - že je Slunce středem a my se kolem něj točíme.
Naše sluneční soustava má osm planet. Merkur je nejmenší a nejbližší ke Slunci, jeden den tam trvá 88 pozemských dní. Venuše je naše "sesterská planeta", protože je nám velmi podobná.
Mars poznáš podle načervenalé barvy a ledových čepiček na pólech. Jupiter je největší planeta a plynný obr složený z vodíku a helia. Saturn má krásné prstence z ledových částic a přes 80 měsíců.
Zajímavost: Uran je nejchladnější těleso v sluneční soustavě s teplotou -224°C, zatímco Neptun dokončil svůj první úplný oběh kolem Slunce od svého objevení až v roce 2011!

Vzdálené planety a vesmírný průzkum
Uran je třetí největší planeta a jeho modrá barva pochází od methanu v atmosféře. Otočí se kolem Slunce za 84 pozemských let a má 25-30 měsíců.
Neptun je od Slunce vzdálen 4,5 miliardy kilometrů a jeho oběh trvá 165 let. Má 16 měsíců, z nichž největší Triton se točí opačným směrem než ostatní. Pluto už není považováno za planetu - od roku 2006 je to trpasličí planeta.
Vesmírný průzkum začal v roce 1957 družicí Sputnik. Jurij Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru (1961), Neil Armstrong prvním na Měsíci (1969) a Vladimír Remek prvním Čechoslovákem ve vesmíru (1978).
Fun fact: Před Gagarinem byl ve vesmíru pes Lajka - vypustili ji měsíc po Sputniku!

Pohyby Země
Země není v klidu - neustále se pohybuje hned několika způsoby. Rotace kolem své osy trvá 23 hodin a 56 minut a způsobuje střídání dne a noci. Zemská osa je skloněná o 23,4° a Země se točí od západu k východu.
Oběh kolem Slunce trvá 365,25 dne a způsobuje roční období. Země obíhá po eliptické dráhe - v lednu je nejblíž Slunci (perihélium), v červenci nejdál (afélium).
Precesní pohyb je pomaly kroužení zemské osy, které trvá 25 772 let. Nutace je chvění osy každých 18,6 roku. Tyto pohyby ovlivňují dlouhodobé klimatické změny.
Paradox: V zimě jsme Slunci nejblíž! Roční období způsobuje sklon zemské osy, ne vzdálenost od Slunce.

Roční období a slunovraty
Během jarní rovnodennosti (20.-21. března) dopadají sluneční paprsky kolmo na rovník. Den a noc jsou všude stejně dlouhé - 12 hodin.
V době letního slunovratu (20.-21. června) paprsky dopadají kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli je nejdelší den a začíná léto. V oblasti kolem severního pólu je polární den - slunce nezapadá.
Podzimní rovnodennost je podobná jarní - den a noc jsou stejně dlouhé. Zimní slunovrat (21.-22. prosince) znamená nejkratší den na severní polokouli a začátek zimy.
Časová pásma jsou rozdělená po 15° zeměpisné délky, což odpovídá jedné hodině rozdílu. Celkem jich je 24.
Tip na zkoušku: Zapamatuj si, že při letním slunovratu svítí slunce kolmo na obratník Raka, při zimním na obratník Kozoroha!

Měsíc a jeho vlivy
Měsíc vznikl po srážce Země s jinou planetou. Má nerovný povrch plný kráterů a "moře" (která nejsou vodní, ale mají jiné geologické stáří než okolní pevnina).
Měsíc má vázanou rotaci - vidíme stále jen jednu jeho stranu. Má dva základní jevy: nov (není osvětlený) a úplněk (plně osvětlený).
Zatmění Měsíce nastává, když je pořadí Slunce-Země-Měsíc. Zatmění Slunce zase při pořadí Slunce-Měsíc-Země. Úplné zatmění slunce je vzácné - na jednom místě nastává jen jednou za 360 let.
Slapové jevy způsobují příliv a odliv. Největší příliv (až 16 metrů) je v zálivu Fundy v Kanadě. Barycentrum je společné těžiště systému Země-Měsíc, které leží 1700 km pod zemským povrchem.
Wow moment: Měsíc ovlivňuje nejen oceány, ale i zemskou kůru - ta se zvedá až o 50 cm!

Kartografie a mapování
Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz Země, zatímco glóbus je trojrozměrný a téměř nezkresleně zobrazuje náš planet.
Zeměpisné souřadnice fungují jako adresa každého místa na Zemi. Zeměpisná šířka je úhel od rovníku k danému bodu, zeměpisná délka je úhel od nultého poledníku (Greenwich).
Vznik mapy má čtyři fáze: vytvoření trigonometrické sítě, topografické práce (terénní měření), kartografické práce (kreslení) a reprodukční práce (tisk).
Existují tři základní kartografická zobrazení: azimutální (na rovinu), válcová (na válec) a kuželová (na kužel). Každé má jiné výhody a zkreslení.
Pro praxi: GPS v mobilu používá zeměpisné souřadnice - když se ztratíš, stačí je někomu poslat!













Mysleli jsme, že se nikdy nezeptáš...
Podobný obsah
Nejpopulárnější poznámky z Matematika
9Měřítko mapy
Poměry, měřítko mapy
Atmosféra Země: Vrstvy a Složení
Základní informace o vrstvách atmosféry a hlavních plynech v ovzduší.
západní evropa
zapisek
Vesmír
maturitní otázka geografie - vesmír, vznik, tělesa, sluneční soustava, planeta země
litosféra
maturitní otázka geografie - litosféra
Severní Amerika
maturitní otázka geografie - Severní Amerika
atmosféra
maturitní otázka geografie - atmosféra
Afrika
maturitní otázka geografie - Afrika
kartografie
maturitní otázka geografie - zobrazení, vznik mapy, obsah mapy
Nejpopulárnější poznámky
9Moliere - Lakomec
maturitní příprava do Českého jazyka
Farma Zvířat
maturitní rozbor - Farma zvířat
Krysař (Dyk)
krátký rozbor díla Krysař (Dyk)
Romeo a Julie (Shakespeare)
krátký rozbor díla Romeo a Julie (Shakespeare)
Lakomec - Moliere
Maturitní četba
Rozbor díla Revizor
Rozbor díla Revizor ideální k maturitě. Rozbor obsahuje stručný a srozumitelný popis díla a literárně historický kontext.
O myších a lidech (Steinbeck)
krátký rozbor díla O myších a lidech (Steinbeck)
Král Lávra
rozbir knihy - Král Lávra
Spalovač mrtvol (Fuks)
krátký rozbor díla Spalovač mrtvol (Fuks)
Recenze od našich uživatelů. Mají vše super — a ty taky můžeš.
Aplikace je velmi jednoduchá na používání a dobře navržená. Zatím jsem našel vše, co jsem hledal, a mohl jsem se z prezentací hodně naučit! Určitě použiju aplikaci na školní úkol! A samozřejmě taky hodně pomáhá jako inspirace.
Tahle aplikace je fakt skvělá. Je tam tolik studijních poznámek a pomůcek [...]. Můj problémový předmět je například francouzština a aplikace nabízí tolik možností pomoci. Díky této aplikaci jsem si zlepšil francouzštinu. Doporučil bych ji každému.
Páni, jsem opravdu ohromen. Zkusil jsem aplikaci jen proto, že jsem ji mnohokrát viděl v reklamách, a byl jsem naprosto ohromen. Tato aplikace je TA POMOC, kterou chceš do školy, a především nabízí spoustu věcí, jako jsou cvičení a přehledy faktů, které mi osobně VELMI pomohly.
Vesmír a kartografie: Prozkoumání Zeměpisu ve Vesmíru
Vesmír je nekonečně fascinující místo, které vzniklo před téměř 14 miliardami let. Od Velkého třesku přes naši Sluneční soustavu až po pohyby Země - tyhle věci ovlivňují tvůj každodenní život víc, než si myslíš.

Vznik vesmíru a Slunce
Představ si, že celý vesmír byl kdysi natlačený do prostoru menšího než špendlíková hlavička - to je Velký třesk. Stalo se to před 13,8 miliardami let a čas tehdy ještě ani neexistoval.
Vesmír je organizovaný jako ruské matrjošky - supergalaxie obsahují kupy galaxií, ty zase obsahují galaxie jako naši Mléčnou dráhu, která má průměr 100 000 světelných let. V jejím středu se skrývá černá díra čtyřmiliónkrát hmotnější než Slunce.
Slunce vzniklo před 4,6 miliardami let a je to naše nejbližší hvězda. Obsahuje 99% hmoty celé sluneční soustavy a skládá se ze 73% vodíku a 25% helia. Jeho atmosféra má tři vrstvy: fotosféru (viditelný povrch), chromosféru a koronu, ze které vychází sluneční vítr.
Tip: Sluneční skvrny jsou vlastně chladnější oblasti na povrchu Slunce - vypadají tmavě jen proto, že okolí je ještě žhavější!

Planety sluneční soustavy
Dlouho se lidé domnívali, že se všechno točí kolem Země (geocentrismus). Až Koperník přišel s heliocentrickou teorií - že je Slunce středem a my se kolem něj točíme.
Naše sluneční soustava má osm planet. Merkur je nejmenší a nejbližší ke Slunci, jeden den tam trvá 88 pozemských dní. Venuše je naše "sesterská planeta", protože je nám velmi podobná.
Mars poznáš podle načervenalé barvy a ledových čepiček na pólech. Jupiter je největší planeta a plynný obr složený z vodíku a helia. Saturn má krásné prstence z ledových částic a přes 80 měsíců.
Zajímavost: Uran je nejchladnější těleso v sluneční soustavě s teplotou -224°C, zatímco Neptun dokončil svůj první úplný oběh kolem Slunce od svého objevení až v roce 2011!

Vzdálené planety a vesmírný průzkum
Uran je třetí největší planeta a jeho modrá barva pochází od methanu v atmosféře. Otočí se kolem Slunce za 84 pozemských let a má 25-30 měsíců.
Neptun je od Slunce vzdálen 4,5 miliardy kilometrů a jeho oběh trvá 165 let. Má 16 měsíců, z nichž největší Triton se točí opačným směrem než ostatní. Pluto už není považováno za planetu - od roku 2006 je to trpasličí planeta.
Vesmírný průzkum začal v roce 1957 družicí Sputnik. Jurij Gagarin se stal prvním člověkem ve vesmíru (1961), Neil Armstrong prvním na Měsíci (1969) a Vladimír Remek prvním Čechoslovákem ve vesmíru (1978).
Fun fact: Před Gagarinem byl ve vesmíru pes Lajka - vypustili ji měsíc po Sputniku!

Pohyby Země
Země není v klidu - neustále se pohybuje hned několika způsoby. Rotace kolem své osy trvá 23 hodin a 56 minut a způsobuje střídání dne a noci. Zemská osa je skloněná o 23,4° a Země se točí od západu k východu.
Oběh kolem Slunce trvá 365,25 dne a způsobuje roční období. Země obíhá po eliptické dráhe - v lednu je nejblíž Slunci (perihélium), v červenci nejdál (afélium).
Precesní pohyb je pomaly kroužení zemské osy, které trvá 25 772 let. Nutace je chvění osy každých 18,6 roku. Tyto pohyby ovlivňují dlouhodobé klimatické změny.
Paradox: V zimě jsme Slunci nejblíž! Roční období způsobuje sklon zemské osy, ne vzdálenost od Slunce.

Roční období a slunovraty
Během jarní rovnodennosti (20.-21. března) dopadají sluneční paprsky kolmo na rovník. Den a noc jsou všude stejně dlouhé - 12 hodin.
V době letního slunovratu (20.-21. června) paprsky dopadají kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli je nejdelší den a začíná léto. V oblasti kolem severního pólu je polární den - slunce nezapadá.
Podzimní rovnodennost je podobná jarní - den a noc jsou stejně dlouhé. Zimní slunovrat (21.-22. prosince) znamená nejkratší den na severní polokouli a začátek zimy.
Časová pásma jsou rozdělená po 15° zeměpisné délky, což odpovídá jedné hodině rozdílu. Celkem jich je 24.
Tip na zkoušku: Zapamatuj si, že při letním slunovratu svítí slunce kolmo na obratník Raka, při zimním na obratník Kozoroha!

Měsíc a jeho vlivy
Měsíc vznikl po srážce Země s jinou planetou. Má nerovný povrch plný kráterů a "moře" (která nejsou vodní, ale mají jiné geologické stáří než okolní pevnina).
Měsíc má vázanou rotaci - vidíme stále jen jednu jeho stranu. Má dva základní jevy: nov (není osvětlený) a úplněk (plně osvětlený).
Zatmění Měsíce nastává, když je pořadí Slunce-Země-Měsíc. Zatmění Slunce zase při pořadí Slunce-Měsíc-Země. Úplné zatmění slunce je vzácné - na jednom místě nastává jen jednou za 360 let.
Slapové jevy způsobují příliv a odliv. Největší příliv (až 16 metrů) je v zálivu Fundy v Kanadě. Barycentrum je společné těžiště systému Země-Měsíc, které leží 1700 km pod zemským povrchem.
Wow moment: Měsíc ovlivňuje nejen oceány, ale i zemskou kůru - ta se zvedá až o 50 cm!

Kartografie a mapování
Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz Země, zatímco glóbus je trojrozměrný a téměř nezkresleně zobrazuje náš planet.
Zeměpisné souřadnice fungují jako adresa každého místa na Zemi. Zeměpisná šířka je úhel od rovníku k danému bodu, zeměpisná délka je úhel od nultého poledníku (Greenwich).
Vznik mapy má čtyři fáze: vytvoření trigonometrické sítě, topografické práce (terénní měření), kartografické práce (kreslení) a reprodukční práce (tisk).
Existují tři základní kartografická zobrazení: azimutální (na rovinu), válcová (na válec) a kuželová (na kužel). Každé má jiné výhody a zkreslení.
Pro praxi: GPS v mobilu používá zeměpisné souřadnice - když se ztratíš, stačí je někomu poslat!













Mysleli jsme, že se nikdy nezeptáš...
Podobný obsah
Nejpopulárnější poznámky z Matematika
9Měřítko mapy
Poměry, měřítko mapy
Atmosféra Země: Vrstvy a Složení
Základní informace o vrstvách atmosféry a hlavních plynech v ovzduší.
západní evropa
zapisek
Vesmír
maturitní otázka geografie - vesmír, vznik, tělesa, sluneční soustava, planeta země
litosféra
maturitní otázka geografie - litosféra
Severní Amerika
maturitní otázka geografie - Severní Amerika
atmosféra
maturitní otázka geografie - atmosféra
Afrika
maturitní otázka geografie - Afrika
kartografie
maturitní otázka geografie - zobrazení, vznik mapy, obsah mapy
Nejpopulárnější poznámky
9Moliere - Lakomec
maturitní příprava do Českého jazyka
Farma Zvířat
maturitní rozbor - Farma zvířat
Krysař (Dyk)
krátký rozbor díla Krysař (Dyk)
Romeo a Julie (Shakespeare)
krátký rozbor díla Romeo a Julie (Shakespeare)
Lakomec - Moliere
Maturitní četba
Rozbor díla Revizor
Rozbor díla Revizor ideální k maturitě. Rozbor obsahuje stručný a srozumitelný popis díla a literárně historický kontext.
O myších a lidech (Steinbeck)
krátký rozbor díla O myších a lidech (Steinbeck)
Král Lávra
rozbir knihy - Král Lávra
Spalovač mrtvol (Fuks)
krátký rozbor díla Spalovač mrtvol (Fuks)
Recenze od našich uživatelů. Mají vše super — a ty taky můžeš.
Aplikace je velmi jednoduchá na používání a dobře navržená. Zatím jsem našel vše, co jsem hledal, a mohl jsem se z prezentací hodně naučit! Určitě použiju aplikaci na školní úkol! A samozřejmě taky hodně pomáhá jako inspirace.
Tahle aplikace je fakt skvělá. Je tam tolik studijních poznámek a pomůcek [...]. Můj problémový předmět je například francouzština a aplikace nabízí tolik možností pomoci. Díky této aplikaci jsem si zlepšil francouzštinu. Doporučil bych ji každému.
Páni, jsem opravdu ohromen. Zkusil jsem aplikaci jen proto, že jsem ji mnohokrát viděl v reklamách, a byl jsem naprosto ohromen. Tato aplikace je TA POMOC, kterou chceš do školy, a především nabízí spoustu věcí, jako jsou cvičení a přehledy faktů, které mi osobně VELMI pomohly.