Vesmír: vznik a struktura

Vesmír a základní vesmírná tělesa

Představ si vesmír jako obrovský prostor, kde se všechno neustále pohybuje a působí na sebe gravitační silou. Od Velkého třesku před 13,8 miliardami let se vesmír stále rozpíná.

Základními stavebními jednotkami vesmíru jsou galaxie - obrovské hvězdné soustavy obsahující miliardy hvězd. Naše galaxie Mléčná dráha má tvar spirálového disku a obsahuje kolem 300 miliard hvězd.

Hvězdy jsou kulovitá tělesa z horké plazmy, kde probíhají termojaderné reakce - proto svítí a hřejí. Když se hvězda zhroutí, může vzniknout supernova nebo dokonce černá díra s tak silnou gravitací, že z ní neunikne ani světlo.

Tip na zapamatování: 1 AU (astronomická jednotka) = 150 milionů km - průměrná vzdálenost Země od Slunce

Planety, měsíce a další vesmírná tělesa

Planety obíhají kolem hvězd po eliptických drahách a rotují kolem své osy. Rozlišujeme terestrické planety (Merkur, Venuše, Země, Mars) s pevným povrchem a velké planety tvořené zkapalněnými plyny.

Náš Měsíc má zajímavou vlastnost - vázanou rotaci. Oběh kolem Země i otáčení kolem své osy mu trvá stejně dlouho (29,5 dne), proto vidíme stále jen jednu jeho stranu.

Komety mají pevné jádro a při přiblížení ke Slunci se jejich zmrzlé plyny začnou vypařovat a vytvářejí charakteristický ocas. Meteory jsou světelné úkazy, když meteoroidy proletí atmosférou - pokud dopadnou na povrch, nazýváme je meteority.

Slunce tvoří 99,8% hmotnosti celé Sluneční soustavy a je středně stará hvězda složená z vodíku a helia, které ve svém nitru "spaluje" při termojaderných reakcích.

Pohyby Země a jejich důsledky

Země se pohybuje dvěma způsoby, které ovlivňují náš každodenní život. Rotace kolem vlastní osy trvá 23 hodin 56 minut (hvězdný den) a způsobuje střídání dne a noci, Coriolisův efekt a vznik časových pásem.

Oběh kolem Slunce po eliptické dráze trvá 365 dní a 6 hodin (tropický rok). V perihéliu (leden) jsme Slunci nejblíže (147 mil. km), v aféliu (červenec) nejdále (152 mil. km).

Díky sklonu zemské osy o 23,5° vznikají roční období. Při slunovratu (21. června a 21. prosince) paprsky dopadají kolmo na obratníky, při rovnodennosti (21. března a 23. září) kolmo na rovník.

Zapamatuj si: Jeden stupeň zeměpisné délky = 4 minuty časového rozdílu

Zatmění Slunce nastane, když se Měsíc dostane mezi Slunce a Zemi. Zatmění Měsíce naopak, když je Země mezi Sluncem a Měsícem.

Měsíční fáze a čas na Zemi

Fáze Měsíce se opakují každých 29,5 dne: nov (Měsíc nevidíme), první čtvrť (tvar D), úplněk (celý osvětlený kotouč) a poslední čtvrť (tvar C).

Čas rozdělujeme do 24 časových pásem po 15° zeměpisné délky. Každé pásmo má rozdíl jedné hodiny. V Česku používáme SEČ (středoevropský zimní čas = UTC + 1 hodina) a SELČ (letní čas = UTC + 2 hodiny).

Datová hranice na 180. poledníku (Beringův průliv) označuje místo, kde se mění datum, ale ne čas. Když ji překročíš směrem na západ, přidáš jeden den.

Slapové jevy - přílivy a odlivy

Slapové jevy vznikají díky gravitačnímu působení Měsíce na zemské oceány. Gravitační síla se mění podle vzdálenosti, proto se voda "natahuje" směrem k Měsíci.

Příliv nastává na straně Země přivrácené k Měsíci (voda je blíže) i na straně odvrácené (voda je dále). Odliv je ve zbývajících dvou oblastech. Celý cyklus se opakuje každých 12 hodin a 25 minut.

Skočný příliv (největší) vzniká při úplňku a novu, kdy jsou Slunce, Země a Měsíc v jedné rovině. Hluchý příliv (nejmenší) nastává při první a třetí čtvrti, kdy svírají pravý úhel.

Praktická aplikace: Rybáři a námořníci musí znát časy přílivů a odlivů pro bezpečnou plavbu a rybolov.