Země a její pohyby

Naše Země není dokonalá koule, ale má tvar geoidu - je trochu zploštělá u pólů. Rovníkový poloměr má 6 378 km, ale pólový jen 6 356 km.

Země se neustále točí kolem své osy rotací od západu k východu. Jeden hvězdný den trvá přesně 23 hodin 56 minut a 4 sekundy. Zároveň obíhá kolem Slunce po eliptické dráze, což trvá 365 dní, 5 hodin a 48 minut.

Coriolisova síla způsobuje, že všechno na severní polokouli směřuje doprava a na jižní doleva. Proto se například hurikány točí různými směry na různých polokoulích.

Tip: Přestupný rok musí být dělitelný 4, ale ne 100. Výjimka jsou roky dělitelné 400!

Střídání ročních období a pohyby zemské osy

Roční období vznikají kvůli naklonění zemské osy o 66,5° a oběhu kolem Slunce. Není to vzdálenost od Slunce, ale úhel dopadajícího světla!

Zemská osa navíc vykonává dva zajímavé pohyby. Precese je krouživý pohyb osy, který trvá asi 26 000 let - říká se mu Platónský rok. Za několik tisíc let už nebude Polárka ukazovat sever!

Nutace je kývavý pohyb způsobený přitažlivostí Měsíce. Trvá necelých 19 let a způsobuje dlouhodobé změny klimatu. Díky němu se třeba Sahara občas mění na zelenou krajinu.

Zajímavost: Za několik tisíc let bude severní pól ukazovat hvězda Vega místo Polárky!

Čas a kalendáře

Čas počítáme podle rotace Země a pohybu Měsíce. Místní sluneční čas se řídí podle postavení Slunce, ale to by bylo nepraktické. Proto používáme pásový čas - Zemi jsme rozdělili na 24 časových pásem po 15°.

Dnes používáme Gregoriánský kalendář podle papeže Řehoře XIII. Je to solární kalendář založený na oběhu Země kolem Slunce. Existují ale i lunární kalendáře (podle Měsíce) nebo lunisolární (kombinace obou).

Červenec a srpen mají oba 31 dní, protože císař Julius a císař Augustus chtěli stejně dlouhé měsíce pojmenované po sobě. Staří Sumerové rozdělili den na části po 60 - odtud máme 60 minut v hodině!

Pamatuj si: Gregoriánský = solární (Slunce), lunární = podle Měsíce, lunisolární = kombinace

Slunce a Měsíc

Naše Slunce má palivo asi na 5-7 miliard let. Pak se rozfoukne v rudého obra a nakonec se smrští na bílého trpaslíka, který postupně vychladne. Vzniklo rotací a zahušťováním plynu, až se zažehla termonukleární fúze.

Měsíc má s Zemí vázanou rotaci - proto vidíme stále stejnou stranu. Způsobuje příliv a odliv, které se střídají každých 12 hodin a 25 minut. Existuje silný příliv (když Slunce a Měsíc "táhnou" společně) a slabý příliv.

Měsíc se každý rok vzdaluje od Země o 6 cm. Teploty na něm kolísají od -233°C do +123°C, protože nemá atmosféru.

Fakt: Měsíc vznikl pravděpodobně nárazem velkého tělesa do mladé Země!

Plynní obři

Plynní obři jsou tvořeni plynem a kapalinou s pevným jádrem. Mají složité systémy prstenců a mnoho měsíců.

Jupiter je největší planeta - jeho průměr je 140 000 km a váží víc než všechny ostatní planety dohromady. Otočí se kolem osy za pouhých 10 hodin! Slavné je jeho "oko" - obří bouře zvaná Velká rudá skvrna. Má přes 60 měsíců, nejznámější jsou Galileovské měsíce: Europa, Io, Callisto a Ganymedes.

Saturn má průměr 146 000 km, ale je tak lehký, že by plaval na vodě! Má přes 140 měsíců a nejkrásnější prstence ze všech planet. Uran má osu rotace skoro na boku a dosahuje teplot -220°C. Neptun je modrý kvůli metanu a má nejrychlejší větry.

Tip: Jupiter chrání vnitřní planety před asteroidy - funguje jako obří "vysavač"!

Ostatní tělesa sluneční soustavy

Sluneční soustava obsahuje Slunce, 8 planet, přes 200 měsíců a spoustu dalších těles. Hlavní pás asteroidů leží mezi Marsem a Jupiterem, Kuiperův pás za Neptunem.

Náš Měsíc má průměr 3 500 km a oběhne Zemi za 27,3 dne. Na povrchu má "moře" - to jsou vlastně tmavé plochy zastydlé lávy. Je pokryt krátery po nárazech asteroidů.

Saturn má nejvíc měsíců, jeho Titan je největší. Uran má 27 měsíců a soustavu prstenců, Neptun 14 měsíců a 5 prstenců.

Trpasličí planety jako Pluto už se nepočítají mezi "velké" planety. Komety jsou směs ledu a prachu - při přiblížení ke Slunci získají charakteristický ocas.

Zajímavost: Měsíc má na temné straně stejnou teplotu jako na osvětlené - není tam "věčná zima"!

Dobývání vesmíru

Vesmírný věk začal 4. října 1957 vypuštěním sovětského Sputniku 1 - první umělé družice Země. O měsíc později letěla do vesmíru fenka Lajka na palubě Sputniku 2.

První člověk ve vesmíru byl Jurij Gagarin 12. dubna 1961 na palubě Vostoku 1. Američané odpověděli programem Apollo a 21. července 1969 přistál Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem na Měsíci z Apolla 11.

Československo mělo svou první družici Magion v roce 1978 a Vladimír Remek se stal prvním československým kosmonautem 2. března 1977 na palubě Sojuzu 28.

Dnes máme Mezinárodní vesmírnou stanici ISS a Hubbleův teleskop nám odhaluje tajemství vesmíru. Bohužel raketoplán Columbia havaroval při přistání 1. února 2003.

Pamatka: 12. duben se slaví jako Den kosmonautiky na počest Gagarinova letu!

Hvězdy a jejich klasifikace

Hvězdy jsou tělesa z plazmy, kde probíhají termonukleární reakce a vydávají viditelné světlo. Čím jsou větší, tím kratší život mají - paradoxně!

Hvězdy se třídí podle Harvardské spektrální klasifikace od nejteplejších po nejchladnější: O-B-A-F-G-K-M-L. Naše Slunce je typ G - žlutá hvězda s teplotou kolem 6000 K.

Hertzsprungův-Russelův diagram zobrazuje hvězdy podle teploty a velikosti. Rozlišuje veleobry, obry, hlavní posloupnost a trpaslíky.

Když velkým hvězdám dojde palivo, explodují jako supernovy a mohou vytvořit neutronovou hvězdu nebo černou díru. Černé díry najdeme ve středech většiny galaxií.

Zapamatuj si: O Be A Fine Girl/Guy, Kiss Me Lovely - pomůcka pro pořadí spektrálních tříd!