Demografie a sídla - Geografie k maturitní otázce

Základy demografie a demografické charakteristiky

Demografie je věda, která studuje lidské populace - kolik nás je, jak se měníme a kam směřujeme. Pro tvoje zkoušky je důležité znát základní pojmy.

Natalita (porodnost) a mortalita (úmrtnost) určují přirozený přírůstek obyvatelstva. Když se narodí víc lidí, než zemře, máme kladný přírůstek. Opačně to funguje u záporného přírůstku.

Vysoký přirozený přírůstek najdeš hlavně v Africe, Asii a Jižní Americe - to jsou méně vyspělé státy. Naopak v Evropě a Severní Americe je přírůstek nízký.

Střední délka života ti řekne, jak dlouho se lidé průměrně dožívají. Ovlivňuje ji zdravotnictví, životní podmínky, výživa nebo války. Je to vlastně zrcadlo toho, jak vyspělý stát je.

💡 Tip: Světová populace má už asi 8 miliard obyvatel a pořád roste - hlavně díky rozvojovým zemím!

Věková struktura a věkové pyramidy

Věková pyramida je grafické znázornění, které ti ukáže, kolik je v populaci dětí, dospělých a seniorů. Existují tři základní typy, které musíš znát.

Progresivní typ má tvar skutečné pyramidy - hodně dětí, méně dospělých, nejméně seniorů. Najdeš ho v rozvojových zemích jako Afghánistán nebo Etiopie, kde je nižší životní úroveň.

Stacionární typ vypadá spíš jako válec. Počet dětí je přibližně stejný jako ekonomicky aktivních lidí. Populace se jen nahrazuje, ale neroste. Typické pro země jako Peru nebo Vietnam.

Regresivní typ je obrácená pyramida - málo dětí, hodně seniorů. Tenhle typ znamená vymírající populaci a najdeš ho v západní Evropě včetně Česka nebo v Japonsku.

💡 Zapamatuj si: Česká republika má regresivní typ - to znamená, že máme problém s nízkým počtem dětí a stárnutím populace.

Demografická revoluce

Demografická revoluce popisuje, jak se během historie změnilo reprodukční chování lidí. Projde čtyřmi fázemi, které souvisí s vývojem společnosti.

Fáze 1 (předindustriální): Vysoká porodnost i úmrtnost se vyrovnávají, takže populace pomalu roste. Špatné zdravotnictví, války a hlad udržují úmrtnost vysokou. Některé africké státy jsou v této fázi dodnes.

Fáze 2 (industrializace): Populační exploze! Úmrtnost klesá díky lepšímu zdravotnictví a hygieně, ale porodnost zůstává vysoká. Populace rychle roste. Příklad: Indie nebo Nigérie.

Fáze 3: Postupně klesá i porodnost, růst se zpomaluje. Společnost se modernizuje, lidé mají méně dětí. Typické pro Čínu nebo Francii.

Fáze 4 (postindustriální): Velmi nízká porodnost i úmrtnost. Lidé se dožívají vysokého věku, ale dětí je málo. Může dojít k demografické krizi - Česká republika je příkladem.

💡 Zajímavost: Většina vyspělých zemí je dnes ve 4. fázi, což znamená stárnutí populace a potenciální problémy s důchody.

Rozmístění světové populace

Lidé nežijí po Zemi rovnoměrně - hustota zalidnění se velmi liší podle přírodních a socioekonomických podmínek.

Přírodní faktory hrají velkou roli. Víc než polovina lidstva žije do 200 metrů nad mořem a do 200 km od oceánu. Důležité je také podnebí - úrodná půda, přiměřené teploty a srážky přitahují lidi.

Podle podmínek pro život dělíme Zemi na tři části: ekumena (43% povrchu) - trvale osídlené oblasti s vhodnými podmínkami, subekumena (37%) - méně vhodné oblasti, anekumena (20%) - neosídlené pouště, polární oblasti a pralesy.

Nejvyšší hustotu zalidnění najdeš v Monaku (18 900 obyvatel/km²), východní Asii a západní Evropě. Nejnižší má Grónsko (0,026 obyvatel/km²) a severské státy. Pro srovnání - světový průměr je 13 obyvatel/km², v Česku 130 obyvatel/km².

💡 Tip: Pamatuj si, že hustota zalidnění závisí jak na přírodě (klima, výška), tak na ekonomice a vyspělosti regionu.

Migrace obyvatelstva

Migrace je stěhování lidí, které může být vnitřní (uvnitř státu) nebo vnější (mezi státy). Lidé migrují kvůli lepší životní úrovni, práci, vzdělání, ale také kvůli válkám nebo pronásledování.

Základní pojmy: imigrace = přistěhování se, emigrace = vystěhování se, reemigrace = návrat domů. Uprchlík je člověk, který musel opustit svou zemi kvůli válce nebo politickému pronásledování.

Hlavní migrační proudy směřují do USA (zejména z Mexika), do Evropy (z Afriky, Afghánistánu, Sýrie) a do Austrálie (nejpřísnější migrační politika).

Urbanizace je proces stěhování z venkova do měst, který začal s průmyslovou revolucí. Světová míra urbanizace je 58%, v Česku 74%. Má výhody (ekonomický růst, služby) i nevýhody (znečištění, vznik chudinských čtvrtí - slumů v Africe a Asii, favel v Jižní Americe).

💡 Aktuálně: Do roku 2050 bude žít ve městech 68% světové populace - urbanizace pokračuje!

Typy sídel

Sídla se podle velikosti a vztahů dělí do několika kategorií, které musíš rozlišovat.

Aglomerace je seskupení blízkých sídel, kde jedno dominuje ostatním. Příklad: Plzeň s okolními městy jako Plzeň-jih nebo Plzeň-sever.

Konurbace (souměstí) vznikne, když se spojí několik aglomerací, ale jednotlivá města zůstávají samostatná a nezávislá. V Česku je to například Liberec s Jabloncem nad Nisou.

Megalopolis je obří městský systém složený z více konurbací s více než 10 miliony obyvatel. Známé jsou Bos-Wash (Boston-Washington) nebo San-San (San Francisco-San Diego) v USA.

Metropole jsou významná města, která fungují jako kulturní, obchodní a politická centra velkých oblastí. Patří sem New York, Londýn, Tokio, Paříž nebo Istanbul.

💡 Pro zkoušku: Dokážeš rozlišit aglomeraci (jedno město dominuje) od konurbace (více rovnocenných měst)?