Co je kartografie a k čemu slouží

Kartografie vznikla už v prehistorii, kdy lovci mamutů kreslili známou krajinu na stěny jeskyní. Slovo pochází z řečtiny - chartés (list papyru) a grafein (psát).

První opravdové mapy podobné těm dnešním vznikaly v Mezopotámii. Dnes už nevytváříme mapy jen přímým měřením v terénu, ale využíváme výpočetní techniku a speciální technologie.

Kartografie má spoustu praktických využití. Tematické mapy nám pomáhají s orientací v terénu (turistické mapy), studiem (atlasy), výzkumem v biologii nebo geologii, dopravou, vojenstvím i katastrální evidencí.

Dálkový průzkum Země (DPZ) je moderní metoda získávání informací pomocí satelitních a leteckých snímků. Systém Landsat pořizuje kompletní fotografie Země z vesmíru, zatímco NOAA se zaměřuje na oceány a atmosféru. GIS (geografický informační systém) pak zpracovává všechna tato prostorová data.

💡 Tip: DPZ není jen pro vědce - pomáhá předpovídat přírodní katastrofy, hledat archeologické památky i sledovat změny v krajině.

Rozdíl mezi mapou a glóbem

Mapa je rovinné zobrazení Země - zmenšený a vždy trochu zkreslený obraz zemského povrchu. Slovo pochází z latinského "mappa" (šátek), protože původní mapy se psaly na ubrousky.

Mapy můžeme dělit podle obsahu na všeobecně zeměpisné (geografické celky), topografické (turistické, vojenské), fyzické (jen přírodní prvky), politické (státy) a tematické (konkrétní téma). Podle rozsahu máme mapy světa, kontinentů nebo jednotlivých států.

Podle měřítka rozlišujeme mapy malého, středního a velkého měřítka plus plány. Mapy také vznikají buď jako původní (přímé mapování) nebo odvozené (z existujících map).

Glóbus je prostorový model Země - kulatý jako naše planeta. Na rozdíl od map není zkreslený, protože se nemusí převádět do roviny. Zobrazuje celý zemský povrch, ale nemůže tak podrobně ukázat konkrétní oblast jako mapa.

💡 Zapamatuj si: Každá mapa je zkreslená - kulatou Zemi prostě nejde dokonale zobrazit na rovném papíře!

Kartografická zobrazení

Kartografická zobrazení řeší problém, jak převést kulatou Zemi na rovnou mapu. Existují tři základní způsoby.

Azimutální zobrazení promítá Zemi na rovinu. Plochojevné je skvělé pro kontinenty, dálkojevné pro polární oblasti. Válcové zobrazení používá povrch válce, který se rozbalí do roviny - ideální pro mapy světa a oceánů.

Kuželové zobrazení promítá na povrch kužele - perfektní pro podrobné mapy Evropy. Každý způsob má své výhody podle toho, co chceme zobrazit.

Podle vlastností rozlišujeme dálkojevné (správné délky), plochojevné (správné plochy) a úhlojevné (správné úhly). Podle polohy máme normální, příčná a obecná zobrazení.

Aby mapa vznikla, musí proběhnout astronomické práce (stanovení přesné polohy), geodetické práce (trigonometrická a nivelační síť), topografické práce (měření v terénu) a kartografické práce (zpracování výsledků).

💡 Důležité: V ČR je základní bod v Pecném u Prahy a výškový bod v Lišově - od těchto míst se odvozují všechny ostatní souřadnice!

Obsah map a jejich prvky

Měřítko ukazuje, kolikrát je mapa zmenšená oproti skutečnosti. Zapisuje se buď číselně (1:1 500 000 = 1 cm na mapě odpovídá 1 500 000 cm v realitě) nebo graficky pomocí linie s vyznačenými úseky.

Velké měřítko (do 1:200 000) znamená podrobné mapy - turistické, mapy krajů. Střední měřítko (do 1:1 000 000) zobrazuje celé státy. Malé měřítko (nad 1:1 000 000) ukazuje světadíly. Plány (do 1:5000) zobrazují města a obce.

Mapy obsahují mapové body a značky - symboly pro různé objekty. Můžou být geometrické (kolečko), obrázkové (velbloud) nebo písmenkové (Fe). Mapové plochy vyznačují oblasti s určitým jevem, mapové čáry zobrazují silnice, řeky nebo ropovody.

Legenda vysvětluje všechny symboly na mapě. Generalizace znamená výběr objektů, které chceme zobrazit - nemůžeme přeci ukázat každý dům na mapě světa!

💡 Pozor: Čím menší číslo u měřítka, tím větší měřítko a podrobnější mapa - 1:10 000 je větší měřítko než 1:100 000!

Speciální způsoby zobrazení a souřadnice

Kartogram používá barvy nebo rastry k vyjádření intenzity jevu - například míra zadluženosti nebo svobody v různých zemích. Kartodiagram porovnává dvě věci pomocí koláčových nebo sloupcových grafů přímo na mapě.

Výškopis a barevná hypometrie zobrazují terénní reliéf pomocí barev. Světlé barvy znamenají nízkou nadmořskou výšku, tmavé vysokou. Pouště se značí žlutě, voda modře.

Zeměpisné souřadnice nám pomáhají přesně určit polohu na Zemi. Rovnoběžky udávají zeměpisnou šířku - úhel mezi rovníkem a daným bodem. Základní je rovník (0°), důležité jsou obratníky (23,5°) a polární kruhy (66,5°).

Poledníky udávají zeměpisnou délku a spojují body, kde nastává poledne ve stejný čas. Všechny mají stejnou délku. Nultý poledník prochází Greenwichem, datová hranice (180°) rozděluje kalendářní dny.

Na základě rovnoběžek vznikají podnebné pásy, na základě poledníků časová pásma.

💡 Finta: Zapamatuj si, že rovnoběžky nejsou rovnoběžné se zemskou osou, ale s rovníkem - proto se jim tak říká!