Co je hydrosféra?—Maturitní otázky z geografie

Hydrosféra - základní pojmy a oceánská voda

Hydrosféra je prostě všechna voda na naší planetě, ať už v oceánech, řekách nebo dokonce v oblacích. Oceánská voda tvoří obrovských 97% veškeré vody na Zemi, zatímco sladká kontinentální voda pouze 3%.

Existuje pět světových oceánů: největší Tichý (155,6 mil. km²), následovaný Atlantským a Indickým. Moře dělíme na okrajová (oddělená ostrovy jako Severní moře) a vnitřní (obklopená pevninou jako Středozemní).

Průplavy jako Panamský a Suezský usnadňují lodní dopravu mezi oceány. Zajímavé je také místo, kde se mísí slaná a sladká voda - říká se tomu brakická voda a najdeš ji třeba u ústí řek.

Tip: Oceány pokrývají více než dvojnásobek plochy než všechna pevnina dohromady!

Oceánské proudy a tsunami

Oceánské proudy jsou jako řeky v oceánu - teplé proudí od rovníku k pólům (třeba k Norsku), studené naopak od pólů k rovníku. Tyto proudy ovlivňují počasí po celém světě.

Tsunami není jen jedna vlna, ale série obrovských vln způsobených většinou zemětřesením. Nejničivější tsunami v moderní historii zasáhlo Indii v roce 2004, kdy zemětřesení přes 9 stupňů Richterovy škály vyvolalo vlny, které zabily stovky tisíc lidí.

Příliv a odliv vznikají díky gravitaci Měsíce. Když je část Země blíže k Měsíci, vzniká příliv. Skočný příliv (největší) nastává při úplňku a novu, hluchý příliv (nejmenší) při čtvrtích Měsíce.

Zajímavost: Mezi dvěma přílivy je přesně 12 hodin a 25 minut - proto se časy přílivů každý den posouvají!

Kontinentální voda - toky a řeky

Kontinentální voda tvoří jen 3% všeho vodstva, ale pro nás je nejdůležitější. Povrchové toky dělíme podle toho, jestli tečou stále nebo jen občas - creek v Austrálii nebo vádí v Africe jsou občasné toky.

Podle velikosti rozlišujeme bystřiny (malé s proměnlivým sklonem), potoky (střední s vyrovnaným dnem), řeky a veletoky (minimálně 500 km dlouhé s povodím 100 000 km²).

Ústí řek může mít různé tvary: delta (větvení do více ramen jako Nil), estuár (nálevkovitý tvar) nebo liman (s hrází ze sedimentů). Povodí je území, ze kterého voda odtéká do jedné řeky.

Tok řeky má tři části: horní tok (tvaru V, eroze), střední tok (tvaru U, eroze i sedimentace) a dolní tok (usazování sedimentů, meandry).

Pamatuj si: Výsep je vnější strana meandru (vymílání), jesep je vnitřní strana (sedimentace).

Nádrže a významné vodní toky

Umělé nádrže slouží k zásobování vodou a protipovodňové ochraně. Mezi největší patří čínská Tři soutěsky, u nás pak Slapy nebo Nechranice.

Přírodní jezera vznikají různými způsoby: vulkanická v kráterech sopek, tektonická pohybem desek, ledovcová působením ledovců nebo krasová rozpouštěním hornin. Největší je sibirský Bajkal s 20% světových zásob sladké vody.

Mokřady jako rašeliniště, slaniska nebo tropické mangrovy jsou důležité ekosystémy. Půda je zde přesycena vodou ze srážek nebo tajícího permafrostu.

Mezi světové veletoky patří nejdelší Nil, největší Amazonka, nebo evropská Volha a Dunaj.

Ekologická poznámka: Aralské jezero téměř vyschlo kvůli přesměrování přítoků - varování před necitlivými zásahy do přírody.

Podpovrchová voda a prameny

Podpovrchová voda tvoří 30% kontinentální vody a skrývá se ve svrchních vrstvách zemské kůry. Půdní voda zaplňuje póry v půdě, zatímco podzemní voda tvoří souvislé hladiny nad nepropustnými vrstvami.

Prameny jsou místa přirozeného vyvěrání vody. Podle teploty je dělíme na studené, termální $37-50°C$ a vřídla (nad 50°C). Artézská voda je pod tlakem a při vrtu sama stoupá nahoru.

Gejzíry jsou vzrušující ukázka síly podzemní vody - periodicky vyvrhují horkou vodu a páru díky geotermálnímu teplu. Nejslavnější jsou na Islandu a v Yellowstonu.

Krasová voda tvoří podzemní toky a jeskyně ve vápencích. Tyto systémy mohou být obrovské a jsou zdrojem pitné vody pro mnoho oblastí.

Praktická rada: Artézské vrty jsou skvělý zdroj vody, ale vyžadují geologické průzkumy před vrtáním.

Oběh vody v přírodě

Oběh vody funguje díky sluneční energii, gravitaci a rotaci Země. Je to nekonečný cyklus, který udržuje život na planetě.

Velký oběh probíhá mezi oceány a pevninou: vypařování z oceánů → srážky nad pevninou → povrchový odtok zpět do oceánů → podzemní voda vystupující v pramenech. Evapotranspirace zahrnuje výpar z rostlin i povrchu, sublimace je přímý přechod ledu na páru.

Malý oběh probíhá jen nad oceánem nebo jen nad pevninou - voda se vypařuje a spadne zpět na stejné místo.

Tento systém funguje už miliardy let a bez něj by na Zemi nebyl život. Každá kapka vody, kterou piješ, už prošla tímto cyklem nesčíslněkrát.

Úžasný fakt: Molekula vody stráví v atmosféře průměrně jen 9 dní, zatímco v oceánu může zůstat tisíce let!

Kryosféra - svět ledu a sněhu

Kryosféra je část Země, kde voda zůstává zmrzlá minimálně 2 roky. Sněhová čára je hranice trvalého sněhu a ledu - v Alpách ve výšce 2700-2800 m, na Špicberkách už ve 300-400 m.

Horské ledovce vznikají v karech (kotlech) a stékají údolími. Po roztání zůstávají kotly (jako Obří důl), pleska (ledovcová jezera) a morény (nakupeninný materiál). Největší mimo polární oblasti je Fedčenkův ledovec (77 km), v Evropě Aletschský (23 km).

Pevninské ledovce pokrývají celé kontinenty. Antarktický ledovec je největší na světě, grónský druhý největší. V Evropě máme jen islandský Vatnajökull.

Ledovce obsahují 68% světových zásob sladké vody, ale kvůli klimatickým změnám rychle tají.

Alarmující údaj: Aletschský ledovec od roku 1880 ustoupil o 2,6 km a zmenšil se na 30% původní velikosti!