Psychické jevy a vnímání

Každý den tvůj mozek zpracovává tisíce informací - od zvuku budíku ráno až po chuť večeře. Psychické jevy jsou právě ty procesy, které tohle všechno umožňují.

Psychické jevy dělíme na čtyři hlavní skupiny. Psychické procesy trvají jen pár minut (vnímání, myšlení, paměť). Psychické stavy jsou delší - třeba když máš celý den dobrou náladu. Psychické vlastnosti jsou trvalé charakteristiky jako tvoje inteligence nebo temperament.

Vnímání není jen pasivní přijímání informací ze smyslů. Tvůj mozek aktivně interpretuje to, co vidíš, slyšíš nebo cítíš. Proto existuje výběrové vnímání - všímáš si hlavně toho, co tě zajímá.

Zajímavost: Absolutní práh je hranice, kterou musí podnět překonat, abys ho vůbec zaregistroval. Pod touto hranicí působí podprahové podněty, které nevnímáš vědomě.

Poznávání a představy

Poznávání začíná počitky (jednotlivé kvality jako barva nebo vůně) a pokračuje vjemy (celkový obraz předmětu). Když jíš jahody, nevnímáš zvlášť jejich barvu, chuť a vůni - vnímáš je jako celek.

Smyslové klamy potkávají každého z nás, protože naše smysly nejsou dokonalé. Iluze vycházejí ze skutečnosti, ale mozek je zkreslí. Halucinace už nemají ve skutečnosti žádný základ - vidíš něco, co tam vůbec není.

Představy ti umožňují vybavit si něco, co právě teď nevnímáš. Fungují díky asociacím - vzpomínky se spojují podle místa a času, podobnosti nebo novosti. Čím novější zážitek, tím snáze si ho vybavíš.

Fantazie kombinuje různé představy a vytváří něco nového. Může být reprodukující (představuješ si postavu z knihy) nebo tvůrčí (vymýšlíš si vlastní příběh).

Tip: Tři asociační zákony ti pomohou při učení - spojuj nové informace s místem, hledej podobnosti a opakuj si nejnovější látku.

Myšlení a řeč

Myšlení je tvoje nejvyšší poznávací schopnost, protože pracuje s pojmy a symboly. Na rozdíl od vnímání dokáže zpracovávat i informace, které zrovna nevídíš - můžeš přemýšlet o minulosti nebo plánovat budoucnost.

Podle vývoje rozlišujeme tři druhy myšlení. Senzomotorické používají malé děti $pokus-omyl$, imaginativní pracuje s představami a propoziční s pojmy a slovy. Konvergentní myšlení hledá jedno správné řešení, divergentní najde víc možností.

Myšlení funguje pomocí myšlenkových operací. Analýza rozkládá celek na části, syntéza je zase složí dohromady. Indukce vyvozuje obecné závěry z jednotlivých případů, dedukce postupuje opačně.

Řeč je nástroj myšlení i komunikace. I když jsou myšlení a řeč samostatné procesy, vzájemně se ovlivňují - bez slov by bylo těžké vyjádřit složité myšlenky.

Pamatuj si: Tvoje myšlení se neustále vyvíjí - čím víc čteš a přemýšlíš, tím lépe zvládáš složité problémy.

Paměť a motivace

Paměť má tři fáze: zapamatování (informace se uloží), uchování (zůstává v mozku) a vybavení (dokážeš si ji vzpomenout). Čtvrtá fáze je zapomínání - normální proces, který probíhá podle Ebbinghausovy křivky.

Existuje několik druhů paměti. Krátkodobá drží informace jen pár sekund, dlouhodobá je uchovává trvale. Mechanická paměť funguje opakováním, logická pochopením souvislostí - druhá je mnohem účinnější.

Motivace tě žene k činnosti a pomáhá ti dosahovat cílů. Můžou tě motivovat vnější podněty (odměny, tresty) nebo vnitřní potřeby podle Maslowovy pyramidy - od základních biologických až po seberealizaci.

Zdrojů motivace je víc: potřeby (co nutně musíš mít), zájmy (co tě baví dlouhodobě), ideály (co obdivuješ) a hodnoty (co považuješ za důležité). V průběhu života se tvoje motivace mění.

Praktický tip: Pro lepší zapamatování kombinuj mechanické opakování s pochopením souvislostí - tvoje paměť tak bude mnohem spolehlivější.

Vůle a emoce

Vůle ti pomáhá dosahovat cílů a překonávat překážky. Volní jednání má jasný cíl a vyžaduje úsilí - například když se nutíš učit místo sledování seriálu. Důležité volní vlastnosti jsou vytrvalost, rozhodnost a cílevědomost.

Emoce hodnotí situace a vyjadřují tvůj vztah k nim. Můžeš prožívat ambivalenci emocí - současně cítit radost i smutek, třeba při rozloučení s přáteli.

Podle intenzity a trvání dělíme emoce na tři skupiny. Afekty jsou krátké a silné (vztek, nadšení), často ztratíš sebekontrolu. Nálady trvají déle, ale jsou mírnější (euforie, deprese). Vášně jsou dlouhodobé a silné emoce, které ovlivňují celé tvoje myšlení.

Pozornost je soustředění na určitý jev. Může být bezděčná (něco tě samo upoutá) nebo záměrná (vědomě se soustředíš). Ovlivňují ji vnější faktory (zajímavost podnětu) i vnitřní (tvůj aktuální stav).

Důležité: Emoce nejsou jen rušivé elementy - pomáhají ti hodnotit situace a motivují tě k jednání.

Vědomí a schopnosti

Vědomí je stav, kdy dokážeš reagovat na podněty a uvědomovat si vlastní psychické procesy. Předpokladem je bdělost - musíš být vzhůru a při vědomí. Nevědomí obsahuje všechno, co si neuvědomuješ, ale přesto tě ovlivňuje.

Spánek má dvě fáze: REM (lehký spánek se sny) a nonREM (hluboký spánek). Obě jsou důležité pro regeneraci mozku a zpracování denních zážitků.

Schopnosti jsou předpoklady pro úspěšné vykonávání činností. Vycházejí z vrozených vloh, ale rozvíjejí se během života. Inteligence je komplexní schopnost zahrnující myšlení, paměť i emoční a sociální dovednosti.

Temperament určuje, jak intenzivně prožíváš situace. Klasické čtyři typy jsou sangvinik (veselý, optimistický), flegmatik (klidný, pomalý), cholerik (vznětlivý, agresivní) a melancholik (smutný, zodpovědný).

Pozor: IQ není jediné měřítko inteligence - emoční a sociální inteligence jsou stejně důležité pro životní úspěch.

Osobnost a učení

Rysy osobnosti se projevují v tvém chování a prožívání. Posuzují se podle bipolárních škál: jsi spíš extrovert nebo introvert? Stabilní nebo labilní? Jung rozlišoval extroverty (společenské, otevřené) a introverty (uzavřené, zaměřené dovnitř).

Charakter není vrozený - formuje ho výchova a prostředí. Vyjadřuje tvůj vztah k sobě, lidem a hodnotám společnosti. Na rozdíl od temperamentu ho můžeš změnit.

Specificky získané dispozice získáváš učením: vědomosti (zapamatované poznatky), dovednosti (praktické schopnosti), návyky (automatické reakce) a postoje (ustálené způsoby reagování).

Učení probíhá různými způsoby. Asociativní učení spojuje podněty, učení pokusem a omylem postupně směřuje k cíli. Učení vhledem řeší problém najednou, učení nápodobou kopíruje vzory. V praxi se všechny druhy kombinují.

Klíčové: Tvoje osobnost se neustále vyvíjí - kombinací vrozených vloh, získaných zkušeností a vědomého úsilí můžeš ovlivnit, jakým člověkem se staneš.