Meziválečná literární tvorba a moderní směry

Charakteristika meziválečné doby a moderní umělecké směry

Po první světové válce se rozpadly staré monarchie a vznikly nové státy včetně Československa. Světová meziválečná literatura musela reagovat na hrůzy války a rychlé technologické změny. Hlavním žánrem se stal román a reportáž.

Ve 20. letech vládla poválečná krize, která vedla ke vzniku totalitních režimů – fašismu v Itálii a Německu, komunismu v Rusku. Světová hospodářská krize $1929-1933$ pak ovlivnila i literaturu, která se zaměřila na sociální témata.

Moderní umělecké směry vznikly jako revolt proti tradici. Umělci chtěli vyjádřit svět plný automobilů, letadel a elektřiny novými způsoby. Často provokovali a vydávali manifesty, které měly sjednotit jejich vize budoucnosti umění.

Tip: Zapamatuj si, že všechny směry spojovalo odmítání konvenčního umění a snaha o něco zcela nového.

Futurismus a dadaismus

Futurismus založil italský básník Marinetti v roce 1909. Futuristé chtěli "zbořit muzea" a obdivovali rychlost moderní civilizace. Používali osvobozená slova bez gramatických vazeb a experimentovali s typografií. Ve Francii a Rusku měl naopak protiválečný charakter – nejznámějším představitelem byl Vladimir Majakovskij.

Dadaismus vznikl ve Švýcarsku jako reakce na hrůzy války. Dadaisté věřili v totální anarchii a náhodu – básně vytvářeli třeba tím, že náhodně tahali slova z klobouku. Jejich díla neměla mít žádný logický smysl, výklad byl závislý pouze na divákovi.

Zakladatelem dadaismu byl Tristan Tzara. Tento směr propagoval absolutní svobodu tvorby založenou na nesmyslu a absurdnu.

Surrealismus a kubismus

Surrealismus vymyslel Guillaume Apollinaire, ale rozvinul ho André Breton ve Francii. Surrealisté objevili automatický text – psali vše, co je právě napadlo, bez předem připraveného plánu. Zajímali se o sny a podvědomí podle teorií Sigmunda Freuda.

Členy francouzské surrealistické skupiny byli André Breton, Luis Aragon, Paul Eluard a malíř Salvador Dalí. Surrealismus chtěl vyjádřit "čistý psychický automatismus" – skutečnou funkci myšlenky, ne její logiku.

Kubismus se zrodil z podnětů Pabla Picassa a Georgese Braqua. Kubisté rozkládali skutečnost na geometrické útvary (zejména krychle) a pak ji skládali do nového celku. V literatuře se prolínal s futurismem a vznikl tak kubofuturismus.

Zajímavost: Sigmund Freud se narodil v českém Příboře – jeho teorie o podvědomí výrazně ovlivnily surrealismus.

Guillaume Apollinaire

Guillaume Apollinaire byl nejvýznamnějším představitelem kubofuturismu. Narodil se v Římě, dospělost prožil v Paříži, kde v roce 1902 navštívil Prahu – město ho fascinovalo a zmiňuje ho v básni Pásmo.

Apollinaire odstranil interpunkci a "osvobodil verš". S fantazií kladl vedle sebe neočekávané asociace – náboženské motivy s moderní civilizací. Stal se přímým předchůdcem surrealismu.

Alkoholy (1913) obsahuje převratnou báseň Pásmo, kde jsou volnou asociací řazeny samostatné verše dávající dynamický obraz skutečnosti. Kaligramy (1918) jsou básně s geometrickou formou, které propojují poezii s malířstvím.

Franz Kafka a meziválečná próza

Franz Kafka se narodil v Praze a psal německy. Studoval práva a pracoval v pojišťovně, ale práce ho netěšila. Despotický otec, izolovanost a tuberkulóza ovlivnily jeho tvorbu o osamělých lidech v odcizeném světě.

Kafka zobrazuje postavy bez vnitřního života, minulosti nebo zálibů – vše je neskutečné a snové. Jeho hrdinové čelí absurdním situacím, které nemohou pochopit ani ovlivnit.

Proces: Josef K. je zatčen bez udání důvodu a marně hledá spravedlnost. Zámek: Zeměměřič K. nemůže dosáhnout svého cíle – dostat se na zámek. Proměna: Řehoř Samsa se promění v brouka a stává se rodině na obtíž.

Klíčové: Kafkovy postavy jsou "vždy už" odsouzené – jejich vina spočívá často jen v samotné existenci.

Francouzští a američtí autoři

Henri Barbusse zpracoval válečné zážitky v díle Oheň psaném formou deníku. Romain Rolland reagoval na válku povídkou Petr a Lucie o mladých milencích, kteří zemřou při bombardování kostela.

Antoine de Saint-Exupéry byl spisovatel a letec, který se nevrátil z průzkumného letu v roce 1944. Trosky jeho letadla byly nalezeny v moři u Marseille až v roce 2000.

Thomas Mann napsal tetralogii Josef a bratří jeho o zrání člověka od egoismu k pochopení pravých hodnot.

James Joyce a Ernest Hemingway

James Joyce z Irska experimentoval s formou prózy. Jeho Odysseus se odehrává během jednoho dne v Dublinu a odkazuje k homérskému mýtu. Dubliňané obsahuje 15 povídek ze života obyvatel irské metropole.

Ernest Hemingway patřil ke "ztracené generaci" poznamenané první světovou válkou. Vyhledával nebezpečí a jeho hrdinové jsou často muži vedoucí riskantní život – vojáci, rybáři, lovci.

Sbohem, armádo líčí tragickou lásku vojáka a ošetřovatelky. Komu zvoní hrana se odehrává během španělské občanské války, kde americký dobrovolník pomáhá partyzánům vyhodit most.

Nezapomeň: Hemingway získal Pulitzerovu (1953) i Nobelovu cenu (1954) za literaturu.

Stařec a moře a John Steinbeck

Stařec a moře je Hemingwayova poslední a nejlepší novela. Starý kubánský rybář Santiago uloví obrovského marlina po dvoudenním zápasu, ale žraloci mu rybu sežerou. Vrací se jen s kostrou, ale udělal vše pro dosažení svého cíle.

John Steinbeck psal sociálněkritické romány z venkovského prostředí. O myších a lidech vypráví o Georgovi a slabomyslném silákovi Lendovi, který nechtěně zabíjí vše, co má rád.

Hrozny hněvu zachycují farmáře z Oklahomy, kteří kvůli suchu přišli o farmy a stěhují se do Kalifornie za lepším životem. Po vydání románu přijala Roosveltova vláda opatření na podporu farmářů.

Michail Bulgakov a ruská literatura

Michail Bulgakov se narodil v Kyjevě a vystudoval lékařství. Jeho sourozenci bojovali proti bolševikům a emigrovali, on zůstal v Rusku. Stalin nejprve jeho práce podporoval, pak je zakázal a odmítl mu povolit emigraci.

Psí srdce je novela s prvky sci-fi o profesorovi, který voperuje psovi lidské orgány. Ze psa se stává podlý člověk, který ohrožuje okolí, až mu profesor hypofýzu vyoperuje zpět.

Mistr a Markétka je považována za nejlepší dílo ruské literatury 20. století. Bulgakov ji psal dvanáct let až do smrti, kdy už slepý diktoval poslední kapitoly své ženě.

Hlavní myšlenka: Román spojuje realitu Moskvy 30. let s biblickým příběhem o Ježíši a magickým realismem.

Děj má tři roviny: příchod černého mága Wolanda (ďábla) do Moskvy, lásku Mistra a Markétky a biblický příběh o Pilátovi Pontském z Mistrova románu. Woland uspořádá ďábelský ples a nakonec spojí milence navěky v posmrtném životě.