Beat Generation a Allen Ginsberg

Beat generation byla americká literární skupina z 50. let, která se bouřila proti konzervativní společnosti pomocí drog, východní filozofie a jazzu. Jejich tvorba byla reakcí na "americké peklo" poválečné doby.

Allen Ginsberg napsal manifest celého hnutí - báseň "Vytí" (1956), která má formu rapsodického nářku. Později vydal sbírku "Kadiš a jiné básně" (1961), kde kadiš znamená židovskou modlitbu za mrtvého - v tomto případě za básníkovu matku.

Jack Kerouac byl dalším klíčovým představitelem beatníků. Vyrůstal ve frankokanadské rodině a celý život ho ovlivnila brzká smrt staršího bratra. Věřil, že život se má prožít, ne přežít - proto neustále cestoval stopem napříč Amerikou.

Zajímavost: Kerouac napsal svůj slavný román "Na cestě" za pouhé tři týdny na několik desítek metrů dlouhou roli papíru, aby se nemusel zdržovat výměnou stránek!

Román "Na cestě" se stal biblí beatníků. Zachycuje putování Sala Paradise a jeho přátel napříč Amerikou v letech 1947-1950. Skupina hledá svobodu a vnitřní uspokojení pomocí alkoholu, drog, rychlé jízdy, jazzu a zen-buddhismu.

Ray Bradbury a sci-fi literatura

Ray Bradbury představuje humanistickou linii sci-fi literatury. Nezajímá ho technika sama o sobě, ale ptá se: "Kdy přestane být pokrok ještě lidský a začne nás ničit?"

Marťanská kronika je klasické dílo sci-fi složené z povídek o dobývání Marsu. Lidé se chovají jako kolonizátoři - zabíjejí původní obyvatele a ničí jejich civilizaci. Marťané jsou přitom ušlechtilí a harmoničtí, zatímco Pozemšťané vidí Mars jen jako zdroj bohatství.

451 stupňů Fahrenheita ukazuje budoucnost, kde jsou zakázané všechny knihy a pálí je speciální požárníci. Hlavní hrdina Guy Montag pracuje jako požárník, ale postupně začne o systému pochybovat.

Klíčová informace: 451 stupňů Fahrenheita je teplota, při které se papír vznítí - odtud název románu.

Montag nakonec uprchne k tulákům, kteří si pamatují celé knihy nazpaměť, aby je zachránili pro budoucnost. Když město zničí válka, vydávají se společně zpět s nadějí na obnovu.

J.D. Salinger a Holden Caulfield

Jerome David Salinger napsal román, který ovlivnil celé generace dospívajících - "Kdo chytá v žitě" (1951). Hlavní hrdina Holden Caulfield je sedmnáctiletý kluk procházející životní krizí.

Holden nenávidí školu, protože ho jen "napěchuje informacemi", aniž by ho nějak obohacovala. Vadí mu povrchnost, pokrytectví a přetvářka dospělých. Jediný člověk, kterému se dokáže svěřit, je jeho desetiletá sestra Phoebe.

Po vyloučení ze školy se Holden toulá New Yorkem před vánočními prázdninami. Setkává se s prostitutkou (ale nechce sex, jen si povídat), navštěvuje přátele, kteří ho nechápou, a nakonec tajně navštíví Phoebe.

Symbolika názvu: Holden si představuje, že běhá po žitném poli na kraji útesu a chrání malé děti, aby nespadly dolů - chrání je před světem dospělých.

Nakonec slíbí Phoebe, že zůstane doma, a při pohledu na její radost na kolotoči najde štěstí. Absolvuje léčbu a nastoupí do nové školy.

George Orwell a antiutopie

George Orwell napsal dvě klíčová díla varující před totalitou. "Farma zvířat" je alegorií na ruskou revoluci, kde zvířata vyženou farmáře, ale nakonec prasata vládnou ještě hůř než lidé.

Na farmě platí zpočátku sedm přikázání o rovnosti zvířat. Postupně je však Napoleon (Stalin) mění, až nakonec zůstane jen jedno: "Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější."

"1984" ukazuje svět tří totalitních supervelmocí. Winston Smith žije v Oceánii pod nadvládou Velkého bratra a pracuje na Ministerstvu pravdy, kde přepisuje historii.

Důležité pojmy: Newspeak (zjednodušený jazyk bránící myšlení), Dvě minuty nenávisti (povinná propaganda), Bratrstvo (tajná organizace proti režimu).

Winston se zamiluje do Julie a věří, že bojují proti systému, ale je to past. Po zatčení je mučen na Ministerstvu lásky, dokud nemiluje Velkého bratra. Orwell varuje před ztrátou svobody myšlení.

Ruská literatura - Pasternak a Solženicyn

Boris Pasternak napsal "Doktor Živago" - román o osudech lékaře Jurije Živaga od dětství až do smrti. Děj se odehrává během první světové války, revoluce a občanské války.

Jurij se zamiluje do Larisy (Lary), ale kvůli válečným wirům nemůže žít normální život. Jeho rodina je nakonec vypovězena z Ruska a on umírá v Moskvě na infarkt. Pasternak za tento román dostal Nobelovu cenu, ale musel ji odříci kvůli pronásledování.

Alexandr Solženicyn poznal sovětské koncentrační tábory na vlastní kůži. "Jeden den Ivana Děnisoviče" popisuje jeden obyčejný den v gulagu očima prostého rolníka odsouzeného za špionáž.

Historický kontext: Ivan Děnisovič byl za 2. světové války v německém zajetí, ale sovětská vláda ho označila za špiona a odsoudila k 10 letům nucených prací.

"Souostroví Gulag" je rozsáhlé dílo popisující systém sovětských koncentračních táborů. Solženicyn čerpal z vlastních zkušeností i svědectví ostatních vězňů. Název vychází ze zkratky GULAG - Hlavní správa nápravně pracovních táborů.

Existencialismus - Camus a Sartre

Albert Camus se zabýval problematikou odcizenosti a absurdnosti života. V románu "Cizinec" hlavní hrdina Mersault zastřelí Araba na pláži, ale jeho bezcitnost u soudu šokuje víc než samotná vražda.

Mersault nepláče na mamince pohřbu, nezná její věk a celkově působí lhostejně. Soud ho odsoudí spíš za jeho chování než za skutek - Camus ukazuje, jak společnost hodnotí lidi podle vnějších projevů.

"Mor" se odehrává v alžírském Oranu během morové epidemie. Město je hermeticky uzavřeno a stává se symbolem boje proti zlu (údajně proti fašismu).

Filozofické poselství: Camus věřil, že život je absurdní a nesmyslný, ale člověk se s tím musí vyrovnat a žít dál.

Jean-Paul Sartre v románu "Hnus" řeší otázky smyslu lidské existence. Jeho hrdina zjišťuje, že život mu připadá prázdný a absurdní. Novela "Zeď" se odehrává za španělské občanské války - anarchista si může zachránit život, když prozradí svého velitele.

Světová literatura - Grass, Eco a další

Günter Grass v "Plechovém bubínku" vypráví příběh Oskara, který se v den třetích narozenin rozhodne přestat růst. Zůstává trpaslíkem s bubínkem a sleduje zuboženou atmosféru před i po válce v Gdańsku.

Oskar má nadpřirozené schopnosti - jeho hlas dokáže rozbít sklo a považuje se za následníka Ježíše. Příběh kombinuje realistické prvky s fantaskními motivy a ukazuje tragédii 20. století.

Umberto Eco napsal "Jméno růže" - detektivku odehrávající se ve středověkém klášteře. Mnich Vilém z Baskervillu vyšetřuje záhadné úmrtí v klášterní knihovně.

Literární hříčka: Eco kombinuje detektivní zápletku s filozofickými úvahami o povaze pravdy, víry a poznání.

Klíč k záhadě se skrývá v zakázané knize - Aristotelově Poetice obhajující lidský smích. Jorge z Burghosu knihu napustil jedem, protože smích považoval za ďábelský. Nakonec celou knihovnu zapálí.

Magický realismus

Magický realismus je směr, kde se reálný svět prolína s fantaskními prvky. Prosadil se hlavně v Latinské Americe, kde je silná tradice mytologie a ústního vyprávění.

Gabriel García Márquez napsal stěžejní dílo "Sto roků samoty" o několika generacích rodiny Buendía ve vymyšleném městečku Macondo. Příběh zachycuje vývoj Latinské Ameriky od 19. století do 60. let 20. století.

V knize se létající koberce popisují jako samozřejmost, zatímco led je naprostý zázrak. Postavy se dožívají nepřirozeně vysokého věku, žijí po smrti a časové roviny se proplétají.

Ústřední téma: Všichni příslušníci rodu trpí chronickou samotou - i když jsou obklopeni lidmi, nedokážou ji překonat.

Paulo Coelho v "Alchymistovi" vypráví o pastýři Santiagovi, který jde hledat poklad u pyramid. Podle Coelha má každý svůj Osobní příběh, ale jen málokdo ho dokáže prožít kvůli pohodlnosti.

Rod Buendía začíná prvotním hříchem - incestem - a po sto letech během apokalyptické bouře vymírá. Je to velké podobenství o lidské samotě, lásce a smrti.