Základní pojmy a typy slov

Synonyma, antonyma a homonyma jsou základ práce s jazykem. Synonyma mají podobný význam (dům/byt), antonyma opačný (černá×bílá) a homonyma jsou stejná slova s více významy (koruna stromu vs. královská koruna).

Rozdíl mezi hláskami a slabikami je jednoduchý - hlásky vyslovíš (oběd = 4 písmena, ale 5 hlásek), slabiky jsou rytmické části slova. Nadřazená slova pojmenovávají skupiny (ovoce), podřazená jsou jednotlivé položky v té skupině (jablko, banán).

Citově zabarvená slova vkládají do textu emoce. Místo neutrálního "pes" použiješ pozitivní "pejsek" nebo negativní výraz podle toho, jakou atmosféru chceš vytvořit.

Tip: Při rozboru textu si vždy všímej, jestli autor používá neutrální nebo citově zabarvená slova - prozradí ti jeho postoj k tématu.

Próza, poezie a drama jsou tři základní literární druhy. Epika vypráví příběhy, lyrika vyjadřuje pocity bez děje, drama je určené pro divadlo.

Literární žánry a stylistické figury

Epos je starý hrdinský příběh o bitvách, tragédie má špatný konec navzdory hezkému začátku. Balada je pochmurná a depresivní, román je dlouhý příběh s mnoha postavami a romance se točí kolem lásky.

Přirovnání porovnává dvě věci pomocí "jako", personifikace dává neživým věcem lidské vlastnosti. Metafora přenáší význam z jednoho slova na druhé bez "jako" - třeba "pirát silnic" pro nebezpečného řidiče.

Anafora opakuje stejné slovo na začátku veršů, metonymie zkracuje větu, ale zachovává smysl ("čtu Erbena" místo "čtu knihu od Erbena"). Oxymorón spojuje protiklady jako "hlasité ticho" nebo "zářivá tma".

Pozor: Nejčastější chyba je zaměnit metaforu s přirovnáním - metafora nepoužívá "jako"!