Saturnin - Analýza Děje a Postav

Autor - Zdeněk Jirotka

Zdeněk Jirotka $1911-2003$ byl český spisovatel a fejetonista, který se proslavil především díky Saturninovi. Narodil se v Ostravě, kde začal studovat gymnázium, ale byl z něj vyloučen. Po vyučení zedníkem absolvoval průmyslovou školu stavitelskou.

Po úspěchu Saturnina se v roce 1942 stal spisovatelem z povolání. Pracoval také v Lidových novinách a podílel se na rozhlasovém pořadu Sedmilháři. Po srpnu 1968 se nedobrovolně ocitl mezi zakázanými autory a téměř dvacet let nemohl publikovat.

Jirotkův styl se vyznačuje typickým anglickým humorem inspirovaným P. G. Wodehousenem. Jeho vtip spočívá v domýšlení situací, používá nepřímou řeč a snaží se udržovat kontakt se čtenářem. Mezi jeho další díla patří románová parodie "Muž se psem", soubor rozhlasových her "Hvězdy nad starým Vavrouchem" či satirické povídky "Profesor biologie na žebříku".

Zajímavost: Jirotka ve svých dílech záměrně nereflektoval politické události, přestože zažil první republiku, nacistickou okupaci, komunistickou totalitu i návrat demokracie. Jeho cílem nebylo tvořit "umělecká díla", ale především pobavit publikum.

O díle

"Saturnin" je pojmenován podle hlavního hrdiny - svérázného sluhy, který zcela změní život svého zaměstnavatele. Kniha nám nabízí vtipný obraz moderní české společnosti první poloviny 20. století s motivy přátelství, humoru, lásky a boje o dědictví.

Jde o humoristický román psaný v ich-formě - vypravěčem je Saturninův pán, jehož jméno v knize není uvedeno (v televizním zpracování dostal jméno Jiří Audrlický). Děj je uspořádán chronologicky a rozdělen do 26 kapitol, přičemž každá má v názvu shrnutí svého obsahu.

Příběh se odehrává ve 40. letech 20. století, částečně v Praze (v bytě, na hausbótu, v kavárnách) a částečně na venkově v dědečkově domě. Zajímavostí je, že kniha vznikla během protektorátu, a protože byla apolitická, mohla být bez problémů vydána.

Tip pro čtení: Všímej si, jak vypravěč opakovaně oslovuje čtenáře větami jako "jak už víte" nebo "určitě již tušíte" - je to jeden z prvků, který dělá knihu tak osobitou a zábavnou!

Hlavní postavy a děj

Saturnin je geniální sluha s nepředvídatelným chováním. Vše si pečlivě promýšlí, je chytrý a vynalézavý. Rád připravuje svému pánovi a jeho okolí dobrodružství, o která podle něj mají nouzi.

Vypravěč je asi třicetiletý gentleman z Prahy, jehož jméno se nedozvíme. Je to spíše pasivní úředník, který se nechá Saturninem vtahovat do situací, do kterých by sám nikdy nevstoupil.

Mezi další postavy patří teta Kateřina (hašteřivá, vyjadřuje se v příslovích), její syn Milouš (omezený, častý terč Saturninových vtipů), slečna Barbora (elegantní dáma, do níž se vypravěč zamiluje), doktor Vlach (vzdělaný, moudrý komentátor) a dědeček (energický starší pán).

Příběh začíná, když si mladý muž najme Saturnina jako sluhu. Ten ho přestěhuje na hausbót, přiměje ho chytit uprchlého lva ze ZOO a zbaví ho nevítané návštěvy tety Kateřiny a Milouše. Později všichni navštíví dědečka na venkově, kde zažívají řadu komických situací. Nakonec vypravěč získá Barboru, teta se znovu bohatě provdá a Saturnin zůstává s dědečkem.

Nezapomeň: Každá postava má svůj typický způsob vyjadřování - teta Kateřina používá přísloví, doktor Vlach odborné termíny a Milouš občas i vulgarismy. To dělá dialogy neobyčejně zábavnými!

Literární kontext

"Saturnin" vznikl v roce 1942 během protektorátu. Díky tomu, že byl zcela apolitický, prošel cenzurou a stal se velmi populárním. Byl to Jirotkův první román a okamžitě si získal oblibu čtenářů, kteří potřebovali únik od válečné reality.

Dílo patří do humoristické literatury, která byla oblíbená zejména v meziválečném období. Tento literární proud se zaměřoval na komické situace každodenního života, snažil se ulehčit těžkou dobu a často kritizoval či zesměšňoval negativní lidské vlastnosti.

Mezi další významné české humoristy té doby patřili Karel Čapek ("Povídky z jedné a druhé kapsy"), Vladislav Vančura ("Rozmarné léto"), Karel Poláček ("Bylo nás pět", "Muži v ofsajdu"), Eduard Bass ("Klapzubova jedenáctka") a Jaroslav Žák ("Študáci a kantoři").

Jirotka se inspiroval i britskými autory, především Jerome Klapka Jeromem ("Tři muži ve člunu") a P. G. Wodehousem, od nichž převzal specifický suchý anglický humor a smysl pro absurdní situace.

Pro zajímavost: Jirotkův styl je natolik jedinečný, že "Saturnin" zůstává populární i po osmdesáti letech od svého vydání a je považován za jedno z nejlepších děl české humoristické literatury.

Ukázky z díla

V první ukázce se setkáváme s teorií doktora Vlacha, který rozděluje lidi podle jejich reakce na mísu koblih v poloprázdné kavárně. Jde o typický příklad Jirotkova filozofování o lidských povahách a o jeho schopnost vytvořit komickou situaci z obyčejné věci.

"Doktor Vlach si totiž rozdělil lidi podle toho, jak se chovají v poloprázdné kavárně, mají-li před sebou mísu koblih."

Druhá ukázka pochází ze závěru knihy, kdy Saturnin píše dopis svému pánovi a odhaluje, že hausbót, na kterém bydleli, je ve skutečnosti jeho. Je to typický příklad saturninovského překvapení a ukazuje, jak Saturnin vždy zůstává o krok před ostatními.

"Prosím, abyste si nepřipouštěl podobných starostí a prominul mi, že jsem Vás určitým způsobem klamal. Ta loď patří mně."

Román končí satirickou poznámkou, že "každé pořádné vypravování má končit svatbou" – a skutečně, svatba se koná, ale ironicky se vdává teta Kateřina, ne hlavní hrdina.

Čtenářský tip: Při čtení si všímej, jak autor pracuje s jazykem a stylem – kniha je psána spisovně, ale každá postava má svůj charakteristický způsob vyjadřování. To ti pomůže lépe porozumět humoru i celému příběhu.