Pravidla pro psaní velkých písmen
Velká písmena používáme hlavně pro vlastní jména - tedy názvy konkrétních osob, míst a věcí. Tato pravidla ti pomohou zorientovat se ve všech situacích, kdy nevíš, jestli psát velké nebo malé písmeno.
Lidská jména píšeme vždy velkým - křestní jména (Petr), příjmení (Novák), přezdívky (Karel Veliký) i příslušníky rodů (Přemyslovci, manželé Novákovi). U příslušníků národů pozor na rozdíl: Čech, Angličan (velkým), ale běloch, černoch (malým).
Místa a geografické názvy mají velké písmeno - světadíly (Evropa), země (Bavorsko), města (Praha), hory (Vysoké Tatry), řeky (Vltava). Důležité je si zapamatovat, že obecná slova jako "ulice", "náměstí" nebo "ostrov" píšeme malým písmenom, i když jsou součástí názvu (ulice Na Příkopě).
💡 Tip: Pokud si nejsi jistý, zeptej se sám sebe: "Je to konkrétní název něčeho jedinečného?" Pokud ano, pravděpodobně se píše velkým.
Instituce a organizace píšeme velkým - Poslanecká sněmovna, České vysoké učení technické, Národní divadlo. Také umělecká díla (Babička, Má vlast), svátky (Vánoce, Nový rok) a vyznamenání (Nobelova cena míru) mají velké písmeno.