Národní jazyk a jeho útvary

Národní jazyk je prostě jazyk konkrétního národa, který si většina lidí osvojuje od dětství jako mateřský jazyk. Není to však chaotická směsice – má svou strukturu a pravidla.

Za správnost češtiny odpovídá jazyková norma, což je soubor ověřených jazykových prostředků a pravidel jejich používání. Představ si to jako návod, jak správně česky mluvit a psát.

Kodifikace jazyka znamená oficiální uzákonění určité jazykové formy jako spisovné. V praxi to funguje tak, že odborníci vydávají jazykové příručky – Slovník spisovné češtiny, Pravidla českého pravopisu nebo Stručnou mluvnici českou.

Tip: Jazykové příručky nejsou nudné knihy – jsou to vlastně "návody k použití" pro češtinu!

Čeština se dělí na dva hlavní typy. Spisovný jazyk používáme při oficiální komunikaci – s úřady, ve škole nebo při oficiálních projevech. Potom existují nespisovné útvary, které zahrnují slang, nářečí, obecnou češtinu a argot. Každý má své místo a účel v každodenním životě.