Společensko-historické pozadí a vznik národního obrození
České země v 18. století prožívaly zásadní změny. Habsburská monarchie uskutečnila řadu osvícenských reforem - zrušila nevolnictví, zavedla povinnou školní docházku a omezila cenzuru. Tyto změny vytvořily prostor pro rozvoj národního vědomí.
Národní obrození probíhalo od 70. let 18. století do 50. let 19. století ve čtyřech fázích. První fáze se nazývá obranná, protože se čeští vzdělanci snažili především zachránit český jazyk před úplným zánikem.
Hlavní problém byl v tom, že čeština v té době prakticky neexistovala jako spisovný jazyk. Němčina byla jazykem úřadů, škol i vyšších společenských vrstev. Česky se mluvilo hlavně na venkově mezi prostým lidem.
Tip: Pamatuj si, že první fáze národního obrození měla především "učenecký" ráz - šlo o vědecké bádání a zachování jazyka, ne ještě o politické požadavky.





