Arnošt Lustig a jeho dílo
Arnošt Lustig prožil holocaust jako mladý muž - prošel Terezínem, Osvětimí i Buchenwaldiem, než uprchl z transportu smrti. Tato traumatická zkušenost se stala základem pro většinu jeho tvorby.
Patří do druhé vlny válečné literatury (50.-60. léta 20. století), která se od první vlny lišila větším důrazem na psychologii postav. Zatímco první vlna popisovala válku hned po jejím skončení, druhá vlna přinesla hlubší zamyšlení nad lidskou psychikou v extrémních situacích.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je novela s překvapivým koncem, která ukazuje gradující nelidskost nacismu. Lustig mistrně zachycuje, jak nacisté využívali falešných nadějí k psychickému mučení svých obětí.
Tip: Všimni si, jak Lustig používá strohý a úsečný jazyk - tím zvyšuje dramatičnost příběhu.














