Nejstarší česká literatura a vznik písemnictví

Písemnictví vzniklo díky církvi, která měla monopol na vzdělanost. Od 9. století se jazyk postupně měnil - ze staroslověnštiny přes latinu až k češtině ve 13. století.

Zlomovým okamžikem byl příchod Konstantina a Metoděje v roce 863 na Velkou Moravu. Vytvořili staroslověnštinu - první spisovný slovanský jazyk a hlaholici - první slovanské písmo. Konstantin napsal Proglas, kde obhajoval právo lidí na bohoslužbu v rodném jazyce.

Po smrti obou bratrů vznikly moravskopanonské legendy - Život Konstantinův a Život Metodějův. V 10. století se centrum literatury přesunulo do Čech, kde vznikaly legendy o svatém Václavovi a svaté Ludmile.

Nejvýznamnějším latinským dílem byla Kosmova Kronika česká - první česká kronika líčící dějiny od nejstarších dob do roku 1125. Kosmas v ní zachytil české pověsti i historické události a napsal ji kultivovaným, vlasteneckým stylem.

Zajímavost: Hlaholice, kterou vytvořil Konstantin, se později vyvinula v cyrilici - základ dnešní ruské azbuky!

Gotika a vznik české literatury

Ve 13. století začala gotická éra s lomenými oblouky a křížovými klenbami. Vznikly chrám svatého Víta či Karlova univerzita v roce 1348. Literatura prošla laicizací (zesvětštěním) a demokratizací (zlidověním).

Česky psaná literatura se rozdělila do žánrů: lyrika (duchovní i světská), epika, drama, satira a alegorie. Světská lyrika byla ovlivněná rytířskou kulturou - rytíři opěvovali své dámy jako službu lásce.

Nejdůležitějším eposem byla Alexandreida - příběh Alexandra Velikého jako ideálního panovníka. Obsahovala rady od Aristotela o správném vládnutí a fungovala jako český hrdinský epos.

Duchovní epika zahrnovala legendy se zábavným charakterem, jako Život svaté Kateřiny o pohanské princezně, která přešla na křesťanství, nebo Legendu o svatém Prokopu, která zdůrazňovala jeho lásku k chudým a české tradici.

Pro zkoušku: Zapamatuj si rozdíl mezi laicizací (písemnictví přechází od duchovních k laikům) a demokratizací (literatura se přibližuje obyčejnému lidu)!

Předhusitská a husitská doba

Koncem 14. století rostl odpor proti bohaté církvi, která vlastnila polovinu půdy. Vznikaly reformační hnutí požadující nápravu společnosti. Tomáš Štítný ze Štítného psal pro obyčejné lidi - jeho Řeči sváteční byly určeny těm, kdo nemohli do kostela.

Jan Hus (1370-1415) se stal klíčovou postavou. Na Karlově univerzitě byl profesorem a později rektorem, kázal v Betlémské kapli. Kritizoval bohatství církve a vycházel z učení Jana Viklefa.

V roce 1414 dostal pozvání na koncil v Kostnici, kde měl obhájit své učení. Přestože měl glejt od císaře Zikmunda, byl uvězněn a 6. července 1415 upálen. Jeho popel hodili do Rýna.

Husovy nejvýznamnější spisy: De ecclesia (tvrdil, že hlavou církve je Kristus, ne papež), Postila (nejoblíbenější dílo mezi lidem) a dopisy z Kostnice. Zjednodušil český pravopis nahrazením spřežkového diakritickým.

Po Husově smrti se rozvinul lidový zpěv - nejslavnější "Ktož jsú boží bojovníci" a "Povstaň, povstaň, veliké město Pražské".

Klíčové: Husova smrt sjednotila národ proti církvi a urychlila začátek husitských válek!

Polipanské období a Chelčický

Po bitvě u Lipan (1434) se literatura změnila - prosadila se polemika a zábavné texty. Budyšínský rukopis alegoricky zobrazoval spor mezi husity a katolickou církví.

Petr Chelčický (1390-1460) byl nejdůležitějším autorem této doby. Tento samouk ze zemanské rodiny razantně kritizoval středověkou společnost a odmítal jakékoliv války.

V díle "O trojím lidu" odmítal církevní rozdělení společnosti na tři stavy a vycházel z biblické rovnosti lidí. "Sieť viery pravé" alegoricky líčila, jak papež a panovník (jako velryby) ničí síť křesťanské víry.

V traktátu "O boji duchovním" připouštěl pouze duchovní boj, odmítal i husitské války. Psal také Postilu s úvahami o církvi a společnosti.

Chelčického myšlenky převzala Jednota bratrská, která se ve 16. století stala nejdůležitější kulturní silou. Roku 1450 vynalezl Jan Gutenberg knihtisk, což revolucionizovalo šíření literatury.

Zajímavost: Chelčický byl pacifista - odmítal všechny války, i ty "spravedlivé", což bylo v jeho době velmi neobvyklé!