Evžen Oněgin a jeho tvůrce

Alexandr Sergejevič Puškin byl významný ruský básník šlechtického původu, který se často dostával do problémů kvůli svým kritickým postojům k monarchii. Jeho život byl plný dramat – několikrát byl ve vyhnanství a nakonec v roce 1837 zemřel na zranění z duelu. Kromě Oněgina napsal také historickou tragédii Boris Godunov nebo novelu Piková dáma.

Puškin patří k představitelům romantismu – uměleckého směru z 18.-19. století, který staví city nad rozum a obdivuje minulost. Romantičtí hrdinové jsou často výjimeční lidé a v dílech se objevují autobiografické prvky. Mezi další významné romantiky patří K. H. Mácha (Máj), Victor Hugo (Legenda věků) nebo N. V. Gogol (Revizor).

Evžen Oněgin je veršovaný román zachycující téma nenaplněné lásky a životní prázdnoty. Hlavním hrdinou je znuděný a cynický mladík, který odmítá lásku Taťány, což vede k tragickým následkům. Důležitými motivy jsou také duel, kontrast městského a venkovského života či osamělost.

Zajímavost: Puškin v díle používá specifickou formu – tzv. oněginskou sloku se 14 verši, která se stala typickým znakem tohoto románu v básních.

Z formálního hlediska jde o lyrickoepický román v básních, který kombinuje prvky prózy a poezie. Děj se odehrává v Rusku 20. let 19. století (na venkově a v Petrohradě) a je vyprávěn chronologicky s využitím přímé řeči, monologů i dialogů.