Česká moderna a anarchističtí buřiči: Souhrn informací

Česká moderna - nová generace vstupuje na scénu

Představ si, že jsi na konci 19. století a chceš psát jinak než všichni před tebou. Přesně to udělala česká moderna - nová generace spisovatelů ovlivněná impresionismem a symbolismem.

V roce 1895 vydali Manifest české moderny, kde jasně řekli: "Nesouhlasíme se současnou politikou a kulturou!" Manifest sestavili Macher, Šalda, Sova a Březina. Jejich hlavní motto? Důraz na individualitu člověka a osobité projevy tvorby.

Josef Svatopluk Macher byl všestranný tvůrce - básník, prozaik i politik. Pocházel z Kolína, sblížil se s T.G.M. a stal se členem Realistické strany. Mezi jeho díla patří Boží bojovníci, Satiricon nebo básnická sbírka Zde by měly kvést růže.

Otokar Březina (vlastním jménem Václav Jebavý) představuje symbolismus v české literatuře. Byl učitel samotář, který s ženami pouze korespondoval. Jeho básnická obraznost a hudebnost veršů jsou nezapomenutelné - například v díle Svítání na západě používá oxymóron (spojení protikladů).

💡 Tip: Oxymóron poznáš snadno - je to spojení slov, která si odporují, jako "hlasité ticho" nebo "sladká bolest".

Další představitelé moderny

Antonín Sova byl hlavní postavou impresionismu a ředitelem knihovny. Podílel se na vzniku dekadentního časopisu Moderní revue a měl o 19 let mladší manželku. Jeho díla Květy intimních nálad a Ještě jednou se vrátím představují krásnou přírodní lyriku.

Karel Hlaváček zemřel tragicky mladý na tuberkulózu. Byl nejen básník, ale také výtvarník a kritik. Působil v Sokole a reprezentoval českou dekadenci a symbolismus. Napsal Sokolské sonety a Mstivou kantilénu se 12 básněmi.

Jíří Karásek ze Lvovic (původně Josef Karásek) měl šlechtitelský původ a byl vášnivý sběratel umění - vlastnil 50 tisíc knih a 40 tisíc obrazů! Jako kritik zastával impresionistickou kritiku a psal díla jako Sodoma nebo Zazděná okna.

💡 Zajímavost: Dekadence v literatuře neznamená úpadek, ale umělecký směr zdůrazňující krásu, umělost a individualismus.

Anarchističtí buřiči - rebelové své doby

Pokud si myslíš, že punk vznikl až ve 20. století, mýlíš se! Anarchističtí buřiči byli punkeři své doby - používali hovorová a vulgární slova, psali nespisovně a bouřili se proti všemu.

Tato generace spisovatelů z 70.-80. let 19. století se scházela ve vile Stanislava Kostka Neumanna na bouřlivých setkáních. Jejich témata? Láska, život a válka - především první světová. Vydávali časopis Nový Kult a hlásali anarchismus, emancipaci a antimilitarismus.

Fraňa Šrámek byl všestranná literární osobnost - psal všechny žánry. Byl velkým odpůrcem války, a když přišla druhá světová, z protestu nevycházel z domu! Jeho básnická sbírka Modrý a rudý - Píšou mi psaní zachycuje tehdejší nálady.

💡 Vysvětlení: Antimilitarismus = odpor k válčení a vojenství, emancipace = prosazování rovných práv.

Petr Bezruč - bard slezského lidu

Petr Bezruč (vlastně Vladimír Vašek) je legendou české poezie. Narodil se v Opavě, pracoval jako poštovní úředník a jeho otec patřil mezi první, kdo označil Rukopisy za padělek.

Začal psát, když si myslel, že je vážně nemocný - jeho tragický osud splývá s osudem slezského lidu. Proto se mu říká bard slezského lidu. Jeho stěžejní dílo Slezské písně vycházelo postupně: 1903 anonymně, 1909 pod jeho jménem a konečná verze v roce 1928.

Básně se dělí na čtyři typy: protestující proti útlaku (Škaredý zjev), realistické obrazy slezského života (Maryčka Magdonova), politické buřičství (Den Palackého) a lyrické básně plné citů (Jen jedenkrát).

Bezručovy znaky: kontrasty láska/zrada, hyperbola (nadsázka), expresivnost veršů, dialektismy (nářečí jako "robit", "chlop") a autostylizace - autor se vcítí do hlavní postavy.

💡 Tip: Bezruč píše často v slezském nářečí - tím dodává básním autentičnost a sílu.

Viktor Dyk - od anarchisty k nacionalistovi

Viktor Dyk prošel zajímavým vývojem - v mládí patřil k anarchistickým buřičům, později se stal nacionalistou. Narodil se v Mělníku, učil ho Alois Jirásek a už v 18 letech debutoval v časopise Světozor.

Na právnické fakultě poslouchal přednášky T.G.M. Zemřel v roce 1931 v chorvatském Lopudu. Psal básně, prózu i divadelní hry.

Jeho nejslavnější díla: Milá sedmi loupežníků, Zmoudření Dona Quijota (inspirované Cervantesovým románem) a především novela Krysař.

Krysař vypráví příběh muže, který pomocí kouzelné píšťaly odvede krysy z města Hammeln. Hlavní motivy: láska, pomsta a moc hudby. Příběh končí tragicky - Krysař odvede píšťalou i děti města do propasti. Hlavní postavy jsou Krysař, Agnes a Dlouhý Kristián.

💡 Kontext: Krysař je založen na středověké německé legendě z města Hameln - podobný příběh znáš možná z pohádek.