Jiří Wolker a proletářská poezie
Jiří Wolker (1900-1924) je největší jméno proletářské poezie. Narodil se v Prostějově, studoval práva, ale ve 21 letech mu lékaři diagnostikovali tuberkulózu. Zemřel tragicky mladý, ale stihl napsat díla, která ovlivnila celou generaci.
Wolker definoval pět pilířů proletářské kultury: revolučnost, tendenčnost, kolektivismus, optimismus a realismus. Jeho poezie chtěla ukázat svět očima obyčejných dělníků a upozornit na sociální nespravedlnost.
Host do domu byla jeho první sbírka, ještě ne úplně proletářská. Najdeš v ní naivní chlapecký pohled na svět a básně jako "Chlapec" nebo "Okno". Těžká hodina už je čistě proletářská - obsahuje slavné sociální balady jako "Balada o očích topičových".
Kromě Wolkera patřil k tomuto směru i Jindřich Hořejší, který jako jediný zůstal proletářské poezii věrný celý život, a Stanislav Kostka Neumann s jeho "Rudými zpěvy".
Pozor na zkoušku: Wolker napsal pouze dvě sbírky, ale obě jsou klíčové pro pochopení proletářské poezie.