Druhy přísudku a podmětu: snadné vysvětlení

Druhy přísudku

Přísudek má tři hlavní podoby, které snadno poznáš podle toho, z čeho se skládá. Slovesný přísudek je nejčastější - buď jednoduchý (jedno sloveso v určitém tvaru jako "píšu", "spal"), nebo složený (pomocné sloveso + infinitiv nebo příčestí jako "chce odejít" nebo "byl zvolen").

Jmenný přísudek se sponou kombinuje jméno se sponovým slovesem - nejčastěji s "být", "stát se" nebo "bývat". Například: "Bratr je vedoucím" nebo "Eva se nestala pilotkou".

Jmenný přísudek beze spony vzniká, když vynecháme sloveso "být", které si ale můžeme domyslet. Najdeš ho hlavně v příslovích a krátkých výrocích: "Mladost - radost" nebo "Tady klid a ticho".

Tip: Při rozboru věty si u jmenného přísudku beze spony zkus doplnit sloveso "být" - pokud věta dává smysl, máš ho!

Každý přísudek může být holý (bez dalších větných členů) nebo rozvitý (s dalšími větnými členy) či několikanásobný (více částí se společným podmětem).

Druhy podmětu

Podmět má několik podob podle toho, jak je vyjádřen a jak se rozvíjí. Holý podmět stojí sám bez dalších větných členů ("Policista pronásleduje"), zatímco rozvitý podmět má přívěstek ("Ozbrojený policista pronásleduje").

Několikanásobný podmět obsahuje více rovnocenných částí spojených spojkou: "Petr a Jonáš šli do kina." Všechny části mají společný přísudek.

Podle vyjádření rozlišujeme vyjádřený podmět (přímo ve větě: "Luboš jede"), nevyjádřený podmět (můžeme si ho odvodit: "Jede na kole" = on jede) a všeobecný podmět (někdo neurčitý: "Říkali to v televizi").

Pozor: U nevyjádřeného podmětu si vždy zkontroluj, jestli můžeš doplnit konkrétní osobu, u všeobecného to nejde - nevíš, kdo konkrétně děj vykonává.