Karel Poláček - život a tvorba

Kdybyste chtěli poznat autora, který dokonale zachytil atmosféru maloměstského života, Karel Poláček je vaší volbou. Narodil se v roce 1892 v Rychnově nad Kněžnou do židovské rodiny a celý život byl vynikajícím vypravěčem a stylistou.

Od roku 1922 spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista. Právě jeho sloupky a soudničky ho proslavily - byl dokonce považován za zakladatele tohoto žánru. Bohužel jeho život skončil tragicky - zemřel v koncentračním táboře v roce 1945.

Poláčkova tvorba kritizovala maloměšťanství a pokrytectví pomocí humoru a satiry. Zaměřoval se na "malého člověka" v každodenních situacích. Jeho další známá díla jsou například "Muži v ofsajdu" nebo "Okresní město".

Zajímavost: "Bylo nás pět" napsal Poláček v nejtěžší chvíli svého života - když se bál transportu do koncentračního tábora. Vzpomínkami na šťastné dětství se snažil zahnat smutek.

Dílo vyšlo až po autorově smrti v roce 1945 a patří k humanistické demokratické literatuře meziválečného období, společně s díly Karla Čapka či Jaroslava Haška.

Téma, motiv a struktura díla

Představte si idylický svět dětství v malém městě na začátku 20. století - přesně to Poláček zachytil ve svém díle. Hlavním tématem je život dětí a problematika maloměsta, viděná dětskýma očima.

Mezi klíčové motivy patří kamarádství, rodina, dobrodružství a hlavně maloměstské prostředí. Příběh se odehrává v Rychnově nad Kněžnou během první republiky - autor zde vzpomíná na vlastní dětství.

Kompozice je chronologická, epizody jdou za sebou od jara do zimy. Dílo není rozdělené na kapitoly, ale na graficky oddělené úseky. Jde o humoristický román v ich-formě, kde vypravěčem je Petr Bajza.

Hlavní myšlenkou je ukázat dětskou nevinnost a představivost. Když čtete knihu, určitě si vzpomenete na vlastní dětství a jeho bezstarostnost.

Pro maturitu: Nezapomeňte, že jde o prózu, epický druh, humoristický žánr s ich-formou vypravování.

Jazykové prostředky jsou pestré - hovorový jazyk se mísí se spisovnou češtinou, najdete zde archaismy, nářečí, germanismy i dětský slang.

Postavy a jejich charakteristika

Petr Bajza je hlavní postava a vypravěč příběhu. Má přísného, ale laskavého otce s obchodem a hodnou maminku. Doma žije s malou sestrou Mančinkou a služkou Kristýnou, kterou říká Rampepurda a neustále si s ní potyká.

Jeho nejlepším kamarádem je Antonín Bejval, který pro partu vymýšlí skvělé hry. Do party dále patří Čeněk Jirsák (ministrant, který chce udělat originální hřích), Eda Kemlink s psem Pajdou a Josef Zilvar z chudobince.

Mezi další důležité postavy patří pan Fajst - místní moralista, který neustále kritizuje mládež, Eva Svobodová - Petrova favoritka, či Otakárek Soumar - syn bohatého továrníka, který je osamělý a nesmí se kamarádit s obyčejnými dětmi.

Jazykové vrstvy postav jsou zajímavé - Petr se snaží mluvit dospěle a používá knižní obraty, které kontrastují s běžnou dětskou mluvou. Najdete zde výčty, metonymii, nadsázky i personifikace.

Tip na zkoušení: Pamatujte si hlavně vztahy mezi postavami a jejich charakteristické rysy - to se často ptají u ústní maturity.

Děj a jeho vrcholy

Příběh sleduje každodenní život party chlapců v malém městě. Kluci prožívají typická dobrodružství - chodí tajně do biografu, snaží se ochočit vosy, čtou dobrodružné knihy a plánují cesty, které nikdy neuskuteční.

Mezi klíčové epizody patří koupání u rybníku, kde Zilvar zachrání tonoucího chlapce, nebo bitky s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky. Kluci si také dělají legraci z pana Fajsta, který je neustále kritizuje.

Když do města přijede cirkus, Petřík se chce za každou cenu dostat na představení. Začne být vzorným synem, až rodiče podezírají, že je nemocný. Nakonec ho přesvědčí a společně jdou na představení.

Vrcholem příběhu je Petrův sen během nemoci spálou. Zdá se mu dobrodružná cesta do Indie se slonem Jumbem, kde Zilvar požádá maharádžovu dceru o ruku. Sen končí všeobecnou melopřešem, když se Zilvar po svatbě začne chovat povýšeně.

Symbolika: Sen o Indii představuje dětské touhy po dobrodružství a vzdálených zemích, které jsou typické pro dětskou představivost.

Kniha krásně zachycuje atmosféru bezstarostného dětství před válkou a ukazuje svět dospělých očima dětí, což působí komicky a nostalgicky zároveň.