Literární přehled: Baroko, klasicismus, osvícenství a preromantismus

Baroko a literatura po Bílé hoře

Baroko vzniklo v 17. století jako reakce na reformaci a mělo lidi přivést zpátky ke katolické víře. Po porážce na Bílé hoře (1620) se z českých zemí stalo centrum barokního umění, ale zároveň to znamenalo konec naší samostatnosti až do roku 1918.

Barokní stavby poznáš podle kopulí, bohaté výzdoby a hry světla se stínem. Nejznámější architekti byli Dienzenhoferové, kteří postavili chrám sv. Mikuláše. Ve sochařství vynikal Matyáš Braun, který vytvořil sochy na Karlově mostě.

Po Bílé hoře museli mnozí čeští vzdělaní lidé odejít do exilu. Nejvýznamnější z nich byl Jan Ámos Komenský $1592-1670$, poslední biskup jednoty bratrské. Jeho Labyrint světa a ráj srdce je alegorický příběh o poutníkovi, který prochází světem plným přetvářky a spásu nachází až ve víře.

Zajímavost: Komenského životní dílo - slovník Poklad jazyka českého - mu shořel při požáru, přestože na něm pracoval 44 let!

Komenský jako pedagog a klasicismus

Komenského pedagogická díla položila základy moderního školství. Ve Velké didaktice navrhl čtyřstupňový systém vzdělávání od mateřské školy až po akademii. Zdůrazňoval, že škola má být "dílnou lidskosti" a vzdělání má být dostupné všem bez rozdílu pohlaví.

Jeho Svět v obrazech byla první ilustrovaná učebnice, která spojovala jazykové a věcné poučení ve čtyřech jazycích. Komenský tak předběhl své doba a stal se zakladatelem moderního vzdělávacího systému.

Klasicismus vznikl ve Francii za vlády Ludvíka XIV. a stavěl na napodobování antického umění. Měřítkem krásy byla pravda, rozvaha a rozumovost. Rozlišoval vysoké žánry (tragédie, epos) od nízkých (komedie, satira).

Největším dramatikem byl Moliére, autor komedií jako Tartuffe a Lakomec, které odhalovaly lidské slabosti - pokrytectví, lakomství a další povahy vady. Jeho díla jsou dodnes aktuální.

Tip na zkoušku: Zapamatuj si Aristotelovu zásadu tří jednot v klasicistním dramatu: místo, čas a děj!

Osvícenství - vítězství rozumu

Osvícenství 18. století bylo revolucí myšlení. Filozofové věřili, že "osvícený rozum" dokáže vyřešit všechny lidské problémy. Bojovali proti pověrám, dogmatům a společenským privilegiím - všichni lidé jsou si prý od přírody rovni.

Voltaire ve svém díle Candide satiricky kritizuje soudobou společnost. Jeho hlavní hrdina se jako nezatížený cizinec dívá na evropskou civilizaci kriticky a odhaluje její absurdity. Diderotova Encyklopedie pak shrnovala všechny tehdejší vědomosti z nenáboženského hlediska.

V Anglii napsal Daniel Defoe slavný Robinson Crusoe - příběh o muži, který 28 let přežívá na opuštěném ostrově. Robinson představuje osvícenský ideál člověka, který vše řeší rozumem a snaží se civilizovat svět kolem sebe.

Jonathan Swift v Gulliverových cestách satiricky kritizuje anglické poměry prostřednictvím fantastických cest do zemí liliputů, obrů a moudrých koní. Je to utopie - žánr, který líčí ideální společenské poměry.

Pro maturitu: Osvícenství = rozum, kritika společnosti, rovnost lidí, boj proti pověrám!

Preromantismus - návrat k citům

Preromantismus konce 18. století už má dost rozumování a obrací se k citům a přírodě. Ideálem se stává prostý, nezkazený člověk žijící v harmonii s přírodou, daleko od zkažené civilizace.

Jean Jacques Rousseau požadoval "návrat k přírodě" a věřil, že lidská povaha je dobrá, dokud ji nepokazí civilizace. V díle Emil ukázal, jak správně vychovávat dítě podle přirozených zákonů.

Největší génius této doby byl Johann Wolfgang Goethe. Jeho Utrpení mladého Werthera vypráví tragický milostný příběh formou dopisů. Werther se zamiluje do zasnoubené Loty, ale láska zůstane nenaplněna.

Goetheho Faust je vrcholné dílo světové literatury. Doktor Faust prodá duši ďáblu Mefistofelovi výměnou za poznání a mládí. V prvním dílu způsobí smrt nevinné Markétky, ve druhém nachází smysl života v pomoci lidem - a právě tato ušlechtilá touha mu nakonec přinese spásu.

Nezapomeň: Preromantismus = city > rozum, příroda, minulost, lid, fantastičnost!