Situace před revolucí a její začátek (1789)

Francie na konci 18. století byla největší evropskou mocností, ale trápily ji obrovské problémy. Absolutistický král Ludvík XVI. vládl společnosti rozdělené do tří stavů - privilegované duchovenstvo a šlechta neplatily daně, zatímco všichni ostatní (třetí stav) nesli veškeré daňové břemeno.

Ekonomická krize byla katastrofální. Státní kasa se vyprázdnila kvůli nákladným válkám v Americe a luxusnímu životu na královském dvoře. Když se pokusili zdanit i privilegované stavy, museli svolat generální stavy, které se nescházely od roku 1614.

17. června 1789 se třetí stav prohlásil za Národní shromáždění a rozhodl ukončit absolutismus. Král tajně chystal vojenský zásah, ale 14. července 1789 Pařížané dobyli Bastilu - symbol královské moci. Tímto činem začala revoluce, která změnila dějiny.

Tip: Datum 14. července se dodnes slaví jako francouzský národní svátek!

První fáze revoluce - konstituční monarchie $1789-1791$

Po dobytí Bastily převzaly moc místní komuny (obecní rady) a vznikly Národní gardy pod vedením Markýze de La Fayette. Na venkově vypukla selská válka - rolníci útočili na šlechtice a odmítali plnit své povinnosti.

V srpnu 1789 Národní shromáždění zrušilo feudalismus a zavedlo rovnost před zákonem. 26. srpna byla přijata slavná Deklarace práv člověka a občana, která zaručovala svobodu, rovnost a právo na odpor proti tyranské vládě.

V září 1791 vznikla ústava, která proměnila Francii v konstituční monarchii. Moc se rozdělila mezi krále (výkonná), Národní shromáždění (zákonodárná) a volené soudce. Na politické scéně se objevily kluby - radikální Jakobíni v čele s Robespierrem, Cordeliéři vedení Maratem a Dantonem a umírnění Girondisti.

Zajímavost: Když se král pokusil v červnu 1791 utéct ze země, byl poznán a vrácen - jeho prestiž byla nenávratně poškozena.

Druhá fáze - konec monarchie $1792-1793$

Situace se rychle radikalizovala. V roce 1792 Francie vyhlásila válku Rakousku a vznikla první protifrancouzska koalice. V srpnu vypuklo v Paříži povstání vedené Georgesem Dantonem - král byl sesazen a zajat.

Moc převzala revoluční komuna a byly vyhlášeny volby do Národního konventu. Francouzská armáda zastavila postup intervencí u Valmy, kde poprvé zazněla Marseillaisa. Girondisti, kteří převzali vedení republiky, začali řešit problémy revolučním terorem.

Spor mezi Girondisty a Jakobíny vygraduval v roce 1793. 21. ledna 1793 byl král Ludvík XVI. popraven gilotinou a později i královna Marie Antoinetta. V červnu 1793 byli Girondisti svrženi povstáním a k moci se dostali Jakobíni.

Pamatuj si: Poprava krále šokovala celou Evropu a přivedla proti Francii další nepřátele.

Třetí fáze - Jakobínská diktatura a Direktorium $1793-1799$

Jakobínská diktatura pod vedením Robespierra zavedla tvrdé reformy. Zrušili feudální práva bez náhrady, stanovili maximální ceny potravin i mezd a pokusili se odstranit křesťanství. Udržovali moc pomocí strachu a revolučního teroru.

V červenci 1794 byl Robespierre sám popraven, protože chystal další vlnu poprav. Jakobínský klub byl zrušen a k moci se dostala bohatá buržoazie, která vytvořila Direktorium $1794-1799$.

Nová ústava z roku 1795 omezila volební právo podle majetku. Direktorium se drželo u moci jen díky armádě, jejímž vrchním velitelem se v roce 1796 stal Napoleon Bonaparte. Francie anektovala Belgii, ovládla břeh Rýna a vytvořila loutkové republiky v Itálii.

Posledním protivníkem zůstala Anglie, proti které Napoleon naplánoval tažení do Egypta. Tím skončila revoluční éra a začínala napoleonská.

Klíčové: Revoluce změnila nejen Francii, ale ovlivnila vývoj celé Evropy směrem k demokratickým ideálům.