Cesta k válce a její začátek

Balkánské války (1912-1913) rozkmítaly evropskou situaci jako dominový efekt. Když pak 28. června 1914 devatenáctiletý Gavrilo Princip zastřelil rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda v Sarajevu, spustil lavinu událostí.

Rakousko-Uhersko dalo Srbsku ultimátum s deseti body, které by prakticky zničily srbskou samostatnost. Srbsko splnilo skoro všechno, ale ne úplně všechno - a to stačilo k vyhlášení války 28. července 1914.

Během několika dní se do konfliktu zapojily všechny světové velmoci kvůli spojeneckým smlouvám. Německo vyhlásilo válku Rusku, Francii i Británii. Z evropské války se rychle stala světová - zapojilo se 38 států ze 54 existujících.

Zajímavost: USA vstoupily do války až v roce 1917 kvůli německé "volné ponorkové válce" - útokům na civilní lodě.

Hlavní fronty a boje

Válka probíhala na čtyřech hlavních frontách: západní (Francie vs. Německo), východní $Rusko vs. Německo a Rakousko-Uhersko$, jižní $Itálie vs. Rakousko-Uhersko$ a balkánské.

Schlieffenův plán měl zničit Francii během dvou měsíců bleskovou válkou. Němci obešli francouzské opevnění přes Belgii, ale Francouzi reagovali rychle - dokonce přepravovali vojáky taxíky! Útok se zastavil na řece Marně v září 1914.

Na východní frontě Německo rozdrtilo ruské armády u Mazurských jezer a zajalo přes 150 tisíc vojáků. V bitvě u Ypre v roce 1915 Němci poprvé použili bojový plyn Yperit - ale Francouzi do dvou týdnů vybavili vojáky rouškami.

Tip na maturitu: Schlieffenův plán selhal hlavně kvůli rychlé francouzské reakci a porušení belgické neutrality, což zatáhlo do války Británii.

Ruské revoluce a konec východní fronty

Rusko bylo už v roce 1917 na pokraji kolapsu. Miliony mrtvých, kruté zimy, nedostatek jídla - ideální podmínky pro revoluci. V únoru 1917 lidé svrhl cara Mikuláše II., později byla celá carská rodina zavražděna.

Nastalo dvojvládí: prozatímní vláda chtěla pokračovat ve válce, zatímco radikální sověty (rady) chtěly mír. Bolševici v čele s Leninem se vrátili z emigrace - paradoxně jim pomohlo Německo, které chtělo rozvrátit Rusko zevnitř.

Říjnová revoluce 7. listopadu 1917 začala výstřelem z křižníku Aurora. Bolševici obsadili Zimní palác a dostali se k moci. Lenin okamžitě vyhlásil dekret o míru a 3. března 1918 podepsal Brestlitevský mír.

Rusko ztratilo třetinu obyvatel a půlku průmyslu, ale vystoupilo z války. Pro Německo to znamenalo možnost přesunout vojáka na západní frontu.

Zapamatuj si: Němci pomáhali Leninovi dostat se do Ruska, protože věděli, že revoluce vytáhne Rusko z války.

Konec války a mírové jednání

Bez východní fronty Německo soustředilo síly proti západu, ale bylo už příliš pozdě. V červenci 1918 byl německý útok zastaven u druhé bitvy na Marně, v srpnu následovala porážka u Amiens - "černý den německé armády".

Spojenci Německa kapitulovali jeden po druhém: Bulharsko, Osmanská říše, Rakousko-Uhersko. V Německu vypukla revoluce námořníků v Kielu, císař Vilém II. utekl a 11. listopadu 1918 Německo kapitulovalo ve Francii.

Na Pařížské mírové konferenci (1919-1920) se sešli zástupci více než 30 států. "Rada čtyř" - Clemenceau (Francie), Lloyd George (Británie), Wilson (USA) a Orlando (Itálie) - rozdělovala Evropu. Za Československo vyjednával Edvard Beneš.

Byla podepsána Versailleská smlouva s Německem: ztratilo 13% území, všechny kolonie, armádu omezili na 100 tisíc mužů a muselo platit obrovské reparace.

Pro zkoušky: Woodrow Wilson prosadil vznik Společnosti národů se sídlem v Ženevě - první pokus o světovou organizaci pro mír.

Důsledky války

První světová válka stála život 10 milionů lidí a 20 milionů bylo zraněno. Svět se ale také dramaticky změnil - ženám se dostalo volební právo, rozvinulo se letectví a chemický průmysl.

Spadly tři panovnické dynastie: Habsburkové, Hohenzollernové a Romanovci. Ze čtyř mocných říší vznikly desítky nových států: z Rakouska-Uherska vzniklo Československo, Maďarsko, Polsko a další.

Společnost národů měla zajistit světový mír, ale ukázala se jako slabá - USA do ní nikdy nevstoupily, Německo a Itálie z ní později vystoupily. Neměla sankce za porušení pravidel.

Z carského Ruska vznikl Sovětský svaz, z Německa Výmarská republika. Mapa Evropy byla úplně překreslená a staré problémy nahradily nové - půda pro další válku byla připravena.

Klíčové: Versailleská smlouva byla tak tvrdá k Německu, že vytvořila podmínky pro vzestup Hitlera a druhou světovou válku.

Češi a Slováci během války

Když začala válka, Říšská rada byla uzavřena a čeští politici nemohli oficiálně protestovat. Rakousko-Uhersko zavedlo vojenskou diktaturu - Karel Kramář a Alois Rašín byli dokonce odsouzeni k smrti (později je zachránil císař Karel I.).

Češi bojovali na obou stranách fronty. V rakousko-uherské armádě sloužili povinně, ale v Rusku se dobrovolně hlásili "starodružiníci" - Češi žijící v Rusku před válkou.

Po válce se Tomáš Garrigue Masaryk vrátil do vlasti až 20. prosince 1918 - už jako zvolený prezident. Lidé ho vítali jako osvoboditele. Premiérem se stal Karel Kramář.

Hlavní úkoly nového státu byly jasné: napsat ústavu, potvrdit republikánskou formu vlády a uspořádat svobodné volby. V červnu 1919 proběhly první obecní volby, v dubnu 1920 první parlamentní - oboje vyhrála sociální demokracie.

Zajímavost: Masaryk byl zvolen prezidentem celkem čtyřikrát (1918, 1920, 1927, 1934) a abdikoval až v roce 1935 ve svých 85 letech.