Trávicí soustava a ústní dutina

Naše trávení začíná v ústní dutině, kde mechanicky zpracováváme potravu pomocí zubů a jazyka. Tady do hry vstupují tři slinné žlázy (příušní, podčelistní a podjazyková), které produkují sliny. Tyto sliny obsahují amylázu (ptyalin), která začíná štěpit škrob na jednodušší látky.

Sliny mají několik důležitých funkcí - zvlhčují potravu, usnadňují polykání a díky lysozymu mají antibakteriální účinky. Navíc obsahují mucin, který jim dodává viskozitu.

Zuby hrají v trávení zásadní roli. Skládají se z tvrdé skloviny, dentinu (zuboviny) a vnitřní dřeně, která obsahuje nervy a cévy. Kořen zubu je ukotven v dásni pomocí zubního cementu. První zuby (mléčné) se začínají prořezávat kolem 6. měsíce a první trvalé zuby se objevují v 6-7 letech.

💡 Zajímavost: Víš, že ve slinách denně vyprodukujeme až 1,5 litru tekutiny? Bez nich bychom nejen hůř polykali, ale také by se nám zhoršila schopnost mluvit a vnímat chuť jídla!

Hltan, jícen a žaludek

Hltan je 14 cm dlouhá trubice, která slouží jako křižovatka dýchací a trávicí soustavy. Dělí se na tři části - nosohltan, ústní část a hrtanovou část. V hrtanové části se nachází hrtanová příklopka, která při polykání zabraňuje vniknutí potravy do dýchacích cest.

Potrava dále putuje do jícnu, který měří asi 25 cm. Jeho horní část obsahuje příčně pruhované svalstvo, dolní část pak hladkou svalovinu. Díky peristaltickým pohybům se potrava posouvá směrem dolů, což usnadňuje hlen vylučovaný sliznicí.

V žaludku, svalovém vaku v levé brániční klenbě, se potrava shromažďuje a mísí se žaludeční šťávou. Zde se chemicky mění na tráveninu a postupně přechází do střeva. Žaludeční šťáva je čirá, nažloutlá a silně kyselá tekutina s pH kolem 1.

Hlavními složkami žaludeční šťávy jsou kyselina chlorovodíková (HCl), která vytváří kyselé prostředí a ničí choroboplodné zárodky, a pepsinogen, který se v kyselém prostředí mění na pepsin štěpící bílkoviny. Sliznici před účinky těchto agresivních látek chrání vrstva zásaditého hlenu.

⚠️ Pozor! Nedostatek ochranného hlenu může vést k tvorbě žaludečních vředů, kdy kyselina a pepsin poškozují stěnu žaludku. Proto je důležité dbát na pravidelnou stravu a vyhýbat se nadměrnému stresu!

Tenké a tlusté střevo

Tenké střevo je úctyhodných 4-5 m dlouhé a 3 cm široké. Jeho sliznice je pokryta klky, které výrazně zvětšují plochu pro vstřebávání živin. Skládá se ze tří částí - dvanáctníku, lačníku a kyčelníku. Do dvanáctníku ústí vývod slinivky břišní a žlučovod, kterými přitéká pankreatická šťáva a žluč.

Slinivka břišní (pankreas) produkuje důležitou trávicí šťávu obsahující hydrogenuhličitan sodný, trypsinogen (který se mění na trypsin), amylázy a lipázy. Z jater přichází žlučovodem žluč, která je nezbytná pro trávení tuků.

Tlusté střevo je kratší (1,5 m), ale širší $5-7 cm$. Jeho sliznice nemá klky a dochází zde především ke vstřebávání solí a vody. V tlustém střevě probíhají hnilobné a kvasné procesy díky bakteriím, které zde žijí. Kvasné bakterie zpracovávají sacharidy a částečně celulózu, zatímco hnilobné bakterie rozkládají aminokyseliny. Escherichia coli je užitečná bakterie, která vytváří vitaminy B12 a K.

Játra jsou nenahraditelnou "laboratoří" našeho těla. Mají dvojí krevní přítok - z vrátnicové žíly (krev z trávicího traktu) a jaterní tepny (okysličená krev). Produkují žluč, která se shromažďuje ve žlučníku a pomáhá trávit tuky. Dále fungují jako zásobárna glukózy (ve formě glykogenu), odbourávají hemoglobin, syntetizují látky pro srážlivost krve a mají důležitou detoxikační funkci.

💡 Zajímavost: Játra jsou regeneračním mistrem - dokáží se obnovit, i když ztratí až 75% své hmoty! Právě proto mohou lidé darovat část jater pro transplantaci.

Onemocnění jater a metabolismus

Mezi nejčastější onemocnění jater patří žloutenka (hepatitida), která se projevuje žlutou kůží a bělmem, tmavou močí a světlou stolicí. Existuje několik typů:

• Typ A: způsobená nedodržením hygieny, lze se chránit očkováním
• Typ B: přenáší se pohlavním stykem, injekčními stříkačkami nebo krví, existuje povinné očkování
• Typ C: způsobuje silný zánět jater s možnými doživotními následky

Alkoholická hepatitida vzniká u alkoholiků a může vést k cirhóze (odumření) jater. U novorozenců se může objevit žloutenka, když jejich játra nestačí rozkládat červené krvinky.

Metabolismus živin je souhrn procesů, při kterých tělo zpracovává přijaté látky. Dělí se na:

• Anabolismus: děje, při kterých se z jednoduchých látek vytvářejí složitější (např. z aminokyselin bílkoviny), spotřebovává se energie
• Katabolismus: rozkladné děje, při kterých se energie uvolňuje (např. rozklad bílkovin na aminokyseliny)

Mentální anorexie a bulimie jsou poruchy příjmu potravy, které vážně narušují normální fungování trávicí soustavy. Anorexie se projevuje odmítáním potravy a snahou snižovat tělesnou váhu, bulimie střídáním přejídání a následného zvracení.

⚠️ Důležité: Žloutenka typu B a C se může přenášet i při tetování nebo piercingu, pokud nejsou dodrženy hygienické standardy. Proto vždy navštěvuj jen certifikované salony!

Složení potravy - bílkoviny a sacharidy

Bílkoviny (proteiny) jsou zásadní stavební složkou organismu. Tvořené z aminokyselin, nacházejí se hlavně v mase, mléčných výrobcích a luštěninách. Mají několik klíčových funkcí:

• stavební (tvorba tkání)
• transportní (hemoglobin)
• skladovací
• zajišťují pohyb (svalové bílkoviny)
• katalytické (enzymy)
• ochranné a obranné (protilátky)

Bílkoviny se v těle neukládají do zásob. V játrech z nich vzniká močovina, která se v ledvinách mění na moč. Trávení bílkovin začíná v žaludku působením pepsinu a pokračuje v tenkém střevě, kde je trypsin štěpí na peptidy a enzymy střevní šťávy je dále rozkládají na aminokyseliny.

Sacharidy (cukry) by měly tvořit asi 50% naší stravy. Přijímáme je jako:

• polysacharidy (pečivo, brambory)
• disacharidy (sacharóza, laktóza)
• monosacharidy (glukóza)

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie pro tělo. Nadbytečný příjem se přeměňuje na tuky. V játrech se glukóza ukládá jako glykogen (živočišný škrob). Trávení složených cukrů začíná už v ústech pomocí ptyalinu a dokončuje se v tenkém střevě enzymy pankreatické a střevní šťávy.

Tuky rozpouštějí vitamíny A, D, E, K a obsahují nenasycené mastné kyseliny, které jsou pro organismus esenciální (nezbytné). Představují dlouhodobou zásobu energie.

💡 Tip do života: Kombinuj rostlinné a živočišné bílkoviny pro zajištění všech esenciálních aminokyselin. Luštěniny s obilovinami vytvoří plnohodnotnou bílkovinu podobnou té v mase!

Tuky a další složky výživy

Tuky se v tenkém střevě nejprve emulgují pomocí žluči, čímž se zvětší jejich plocha vystavená účinkům lipáz. Ty pak štěpí tuky na glycerol a mastné kyseliny, které mohou být vstřebány.

Minerální látky jsou obsaženy především v zelenině. Patří mezi ně vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, síra a chlor. Nejsou zdrojem energie, ale jsou součástí buněk a tělních tekutin, udržují homeostázu a podílejí se na stavbě kostí a zubů.

Vitaminy jsou nezbytnou složkou potravy a fungují jako účinné složky některých enzymů. Jejich nedostatek vede k hypovitaminóze nebo avitaminóze, zatímco nadbytek může způsobit hypervitaminózu.

Bazální metabolismus je látková přeměna nezbytná k udržení základních životních funkcí při úplném tělesném a duševním klidu. Představuje minimální energetický výdej organismu.

Mezi vážná onemocnění trávicí soustavy patří kolorektální karcinom. Jeho příčiny zahrnují neúměrný příjem tučných jídel, genetické faktory a nadměrné opotřebení způsobené konzumací tmavého a vepřového masa. Příznaky zahrnují krev ve stolici, bolest břicha, zácpu nebo průjmovitou stolici. Diagnóza se stanovuje pomocí endoskopie a testů na skryté krvácení ve stolici. Léčba může být chirurgická, radiologická nebo chemoterapeutická.

⚠️ Prevence především: Pravidelné preventivní prohlídky mohou odhalit kolorektální karcinom v časném stadiu, kdy je léčba mnohem úspěšnější. Od 50 let věku je vhodné absolvovat test na okultní krvácení každý rok!