Co jsou houby za organismy

Houby jsou heterotrofní eukaryotní organismy - to znamená, že mají buněčné jádro, ale nemůžou si vyrábět potravu jako rostliny. Musí ji získávat z okolí, podobně jako ty!

Mají zajímavou kombinaci vlastností. S rostlinami je spojuje buněčná stěna a vakuoly, se zvířaty zase chitin (stejná látka jako v krunýřích hmyzu) a ukládání glykogenu jako zásobní látky.

Podle způsobu výživy dělíme houby na tři typy: saprofyty (živí se mrtvými organismy a pomáhají rozkládat listí), parazity (škodí jiným organismům) a symbiotické (spolupracují s jinými organismy k vzájemnému prospěchu).

Tip: Vzpomeň si na plíseň na starém chlebu - to je saprofyt v akci!

Stavba hub a základní oddělení

Tělo houby se nazývá stélka a skládá se z tenkých vláken - hyf. Když se hyfy spojí dohromady, vytvoří podhoubí (mycelium). Některé houby dokážě vytvořit plodnice, kde vznikají výtrusy (spory).

Chitridiomycety jsou jednoduché houby s mnohojaderným podhoubím. Patří sem třeba rakovinovec bramborový, který ničí brambory - možná jsi už viděl černé skvrny na bramborách z obchodu.

Mikrosporidie jsou drobní jednobuněční parazité. Ohrožují včely (ohmyzomorka včelí) nebo napadają bource morušového, který vyrábí hedvábí.

Zajímavost: Některé mikrosporidie mohou napadat i člověka!

Zygomycety a vřeckovýtrusné houby

Zygomycety se nazývają také "spájivé houby" kvůli způsobu rozmnožování. Nejznámější je plíseň hlavičková - ta černá plíseň, co občas najdeš na starém chlebu nebo ovoci.

Rozmnožují se dvěma způsoby: nepohlavně pomocí výtrusů a pohlavně, kdy se setkají dva různé typy podhoubí a vytvoří zygosporu.

Vřeckovýtrusné houby obsahují dvě důležité třídy. Kvasinky jsou jednobuněčné a umějí alkoholové kvašení - bez nich bychom neměli chleb, pivo ani víno! Chemická rovnice: C₆H₁₂O₆ → 2 C₂H₅OH + 2 CO₂.

Mezi vřeckovýtrusné patří i padlí (ten bílý povlak na listech), monilia (bílé skvrny na hnilobě ovoce) nebo paličkovice (parazituje na obilí).

Praktické info: Kvasinky se rozmnožují pučením - jako když z balónku vyroste malý balónek!

Užitečné a jedovaté vřeckovýtrusné houby

Štětičkovec je nejhojnější saprofyt a doslova zachraňuje životy - vyrábí se z něj penicilin a další antibiotika! Používá se také na výrobu plísňových sýrů jako je roquefort.

Kropidlák má dvě tváře: některé druhy pomáhají vyrábět vitamin C, jiné produkují nebezpečné mykotoxiny, které mohou způsobit rakovinu.

Lanýže jsou drahé lahůdky - rostou pod zemí a mají silné aroma. Smrže jsou jedlé houby, ale pozor na ucháče - ty jsou jedovaté a můžou se s nimi plést!

Vřeckovýtrusné houby také tvoří základ většiny lišejníků - těch barevných povlaků na skalách a stromech.

Varování: Nikdy nehubař bez zkušeného průvodce - některé jedovaté houby vypadají skoro stejně jako jedlé!

Stopkovýtrusné houby - nejznámější skupina

Stopkovýtrusné houby mají dvoujaderné přehrádkované podhoubí a rozmnožují se pomocí basidií, které tvoří tenkou vrstvičku zvanou hymenium (tam vznikají výtrusy).

Dřevní houby rozkládají dřevo. Choroš a václavka rostou na kmenech, hlíva ústřičná je oblíbená jedlá houba. Dřevomorka domácí ale může poškodit dřevěné konstrukce domů.

Sněti a rzi jsou parazité obilí a způsobují obrovské škody v zemědělství. Sněť kukuřičná napadá kukuřici, různé druhy rzi zase pšenici a další plodiny.

Kloboukaté houby jsou ty, které znáš nejlépe - hřiby, žampiony, muchomůrky nebo lišky. Mají klasickou stavbu s kloboukem a nohou.

Tip: Když vidíš houby na mrtvém dřevu, většinou to budou stopkovýtrusné!

Lišejníky - mistři spolupráce

Lišejníky nejsou houby, ale úžasný příklad symbiózy - spolupráce dvou různých organismů. Skládají se z houby a řasy (nebo sinice), které si vzájemně pomáhají.

Houbová vlákna dávají lišejníku tvar, upevňují ho k podkladu a dodávají vodu. Řasa provádí fotosyntézu a vyrábí organické látky pro oba partnery.

Tělo lišejníku se nazývá stélka a podle tvaru je dělíme na tři typy: korovité (na skalách a kůře stromů), lupenité (na zemi a stromech) a keříčkovité (v horských lesích).

Lišejníky jsou skvělými bioindikátory - tam, kde roste hodně lišejníků, je čistý vzduch. V znečištěném prostředí rychle odumírají.

Zajímavost: Sobí lišejník je hlavní potravou sobů v tundře!